K obnově náměstí v Toužimi

10.8. 2012
ASORKD upřesňuje své níže uvedené stanovisko ohledně úlohy NPÚ pracoviště v Lokti. Bylo nám zasláno písemné stanovisko ze dne 19. 11. 2007, ze kterého vyplývá, že NPÚ, pracoviště v Lokti, specifikovalo jasně své připomínky k revitalizaci nám. v Toužimi, kterými vymezilo, jaké priority by měly být u regenerace zohledněny.  Je nepochopitelné a skandální, že Městská rada je nevzala v potaz a že Magistrát v Karlových Varech vydal přesto povolení ke stavbě!

Celé stanovisko územního pracoviště NPÚ v Lokti – ZDE

7. 8. 2012
Ve čtvrtek 9. 8. 2012 se má v Toužimi slavnostně kopnout do zdejšího náměstí, které se začne tzv. revitalizovat (česky obnovovat či oživovat). Místní radnice však spíše své náměstí necitlivě nakopla.

Stanovisko ASORKD

Občanské sdružení Pod střechou v Toužimi požádalo dopisem adresovaným prezidentu ASORKD ze dne 2. 8. 2012 o posouzení projektové dokumentace na revitalizaci Náměstí Jiřího z Poděbrad v památkové zóně města Toužim. V příloze dopisu byly předány podklady dokládající vývoj názorů na koncepci náměstí od r. 2007 po současnost: připomínky, náměty a návrhy komise RM Toužim, vyjádření NPÚ v Lokti ke studii Ing. Volného a základní informace o dokumentaci, kterou zpracoval PROJEKT STAV v Sokolově, na základě které má být zahájena stavba. Po podrobném prostudování těchto materiálů jsme dospěli k následujícímu závěru:

1. Plně podporujeme vstupní zadání formulované komisí pro kulturu, cestovní ruch a památkovou péči – podklad pro jednání zastupitelstva ze dne 21. 6. 2007, především v bodě 2, který požaduje vytvoření ucelené plochy pro pěší provoz.
2. Koncepci revitalizace náměstí v dokumentaci zpracované firmou PROJEKT STAV na základě studie ing. Volného považujeme  za naprosto nevhodnou.

Zdůvodnění
Základní, doslova fatální pochybení navržené revitalizace náměstí spočívá v neporozumění významu historického městského prostoru. Situace je tím nepochopitelnější, že požadavek na jeho respektování je zcela jasně vyjádřen v podkladu pro jednání zastupitelstva města ze dne 21. 6. 2007 (!), zpracovaném komisí pro kulturu, cestovní ruch a památkovou péči a je zakotven v Aktualizaci programu regenerace městské památkové zóny Toužim (2011). Je nepochopitelné, že NPÚ ú. p. v Lokti otázce prostoru náměstí nevěnoval pozornost a návrh s průjezdnou dopravou doporučil k realizaci.

Od počátků civilizace po 19. století byla města budována pro své jasně vymezené prostory, jejichž účelem bylo především vytvořit prostředí pro kontakty mezi lidmi, zaměřené na obchod, výrobu, obranu, správu, shromáždění obyvatelstva a kultovní potřeby, zásadní význam pro společnost mají i neformální nahodilá setkání. Nebyla to hmota, fyzická podstata zástavby, ale neviditelný, prázdný prostor, který byl smyslem výstavby měst a  byl určující pro charakter jejich zástavby. Novodobá sídliště vznikají převážně rozmísťováním objektů s různou funkční náplní do nevymezeného, volného prostoru – jsou pouhou adicí jednotlivých individuálně ztvárněných objektů bez vzájemného kontextu. Dnešní urbanismus dosud nezařadil veřejné jasně definované prostory mezi racionální potřeby města a nevytváří je. Odpovídá tomu i změna mezilidské komunikace ve městech: bezpros-třední osobní kontakty na nejrůznější úrovni v rámci celé společnosti jsou redukovány na kontakty mezi známými převážně v jejich soukromí nebo v rámci zájmových skupin – nejčastěji prostřed-nictvím internetu. Soudržnost společnosti – základ zdravých mezilidských vztahů, které jsou pod-mínkou civilizace a kultury – je touto změnou narušena.

Současná památková péče se zaměřuje především na fyzickou podstatu objektů. Identita historických měst ale spočívá především v jejich prostorových vztazích, jejich společenském a estetickém, kompozičním významu. Nehmotný prostor si proto zaslouží stejnou ochranu jako fyzická podstata města. Nepožadujeme neměnnost měst, skanzeny. Živé město žije svými proměnami. Důležité je ale zachovat při nevyhnutelných změnách ty hodnoty, které zajišťují kontinuitu vnímání jeho prostorových vztahů, jejich smyslu, jejich společenského významu. Jen tak zachováme pocit ,,vím, kde jsem“ – základní pro zachování totožnosti města. V nových městech žijeme a pracujeme, cíleně je ale nenavštěvujeme. Historická města navštěvujeme bez racionálních důvodů, pro prožitek jich samých. Současný urbanismus dosud nedovede vytvořit prostředí uspokojující potřeby společnosti, atraktivita historických měst stoupá. Zůstávají učebnicí soudobých urbanistů.

Podrobnější připomínky:
1. Řešení revitalizace náměstí by měla předcházet alespoň urbanistická studie – regulační plán – celé památkové zóny a jejího vztahu k celému městu. Kvalitně zpracované zadání pro takovou dokumentaci představuje Aktualizace regenerace městské památkové zóny Toužim, zpracovaná pro zastupitelstvo města v  r. 2011. Koncepce revitalizace náměstí je natolik v rozporu s jeho rehabilitací jako ústředního prostoru městského historického jádra, že bezpochyby vyvolá protesty veřejnosti.

2. Ničí to nejcennější v historickém jádru města – jeho ústřední prostor. Nejde o revitalizaci, ale o devastaci. Domníváme se, že přes složitost situace je přehodnocení stávajícího návrhu nezbytné.

3. Rozdělení náměstí průjezdnou komunikací, zdůraznění této chyby betonovými prvky, osvětlením a zelení kolem dopravních linií, rozbíjí jeho plochu do té míry, že je pro klidný pěší provoz a společenské využití nepoužitelná. Možné je pouze řešení s dopravou tangující náměstí z ulice Radniční odklonem z Plzeňské přes ul. Na zámecké k sídlišti, plocha náměstí musí zachovat preferenci pěších s dopravou pouze cílovou k domům na náměstí. Autobusové zastávky by měly být řešeny mimo náměstí.

4. Zahájení realizačních prací bez prováděcí dokumentace celého náměstí nemůže mít dobrý výsledek. Řešení ,,detailů“ podle potřeby stavby (viz zpráva PROJEKT STAVu) ohrožuje při takto náročném úkolu kvalitu, kultivované provedení, které by mělo být v tomto případě závazné.

5. Vkládání dalších architektonických a sochařských prvků na náměstí považujeme za problematické. Je nezbytné, aby socha Jiřího z Poděbrad a drobný mobiliář byly podrobně dořešeny před zahájením stavebních prací. Upozorňujeme, že socha krále Jiřího v přiměřené velikosti – menší měřítko by zřejmě působilo groteskně – může oslabit  výraznou osu mariánský sloup – kašna – vjezd z Plzeňské.

6. Zastavení chátrání zámecké budovy, která je součástí náměstí, je prioritním úkolem revitalizace.

7. Likvidaci zámeckého rybníku považujeme za bezprecedentní barbarství vůči městu, zámku i krajině.

8. Zeleň a drobný mobiliář by měly klidně doprovázet obrys náměstí a podpořit mariánský sloup a kašnu. Zakrytí převýšených domů vyšší zelení by je naopak zdůraznilo.  Zeleň nižšího vzrůstu by měla být maximálně ve dvou druzích – po obvodu náměstí a u kašny a sloupu.

9. Revitalizace náměstí by měla podpořit soustředění funkcí, které k jeho společenskému významu patří – radnice, pohostinství, turistika, „vyšší občanská vybavenost“.

V Praze dne 6. 8. 2012 

Za ASORKD:

Pavel P. Ries
Prezident Asociace