Bezprecedentní žaloba developera v Praze na účastníka územního řízení
ASORKD vyjádřila své stanovisko k případu Kozákova domu již v polovině roku 2012 a od té doby kauzu sleduje. Nyní se samozřejmě připojila k iniciativě pražských sdružení, která se semkla kolem účastníka územního řízení, na kterého podal developer, City court in Prague, bezprecedentní žalobu a to jen proto, že pan M. B. (respektujeme jeho žádost nejmenovat jej plným jménem) využil svého zákonného práva odvolat se proti územnímu zřízení na zbourání Kozákova domu na Václavském náměstí. Toto odvolání považuje developer za nezákonné. ASORKD naopak považuje žalobu developera za ukázku arogance pramenící z pocitu, že kdo má peníze může si v Praze dělat co chce. Zároveň ji považujeme za precedent, který nesmí developerovi projít. Nejedná se totiž o jediné místo v Praze, kde se připravují necitlivé devastující zásahy do architektury města zapsaného do seznamu památek UNESCO. Úspěch developera v této věci by posílil realizaci dalších novostaveb, kterým se zatím úspěšně občanské iniciativy brání. Podrobněji viz ZDE!
Žalobu najdete ZDE
Podrobný článek o kauze na Aktuálne. cz ZDE
Deník 5+2 o žalobě ZDE
Developer ztrácí nervy – viz jeho vyjádření ZDE
Odpověď JUDr. Kužvarta developerovi ZDE
Vyjádření České advokátní komory na podání stížnosti na JUDr. Kužvarta ZDE
Tento vyděračský akt se projevil pro developera jako kontraproduktivní. Vzbudil vlnu znechucení a spojení velké části občanských sdružení a to i těch, která se zatím k demolici Kozákova domu nevyjadřovala a věnovala se svým územním kauzám. Schůzka zástupců jednotlivých sdružení se konala v sídle Klubu za starou Prahu. Místo k jednání nabídla předsedkyně klubu PhDr. Kateřina Bečková. KZSP bojuje za zachování Kozákova domu od samého počátku kauzy.
Seznam zástupců pražských občanských sdružení na schůzce ZDE
Kauzu samozřejmě i nadále sledujeme a budeme vás o jejím vývoji informovat.
* *
5. 12. 2012
ASORKD se připojila k další demonstraci proti demolici domu na Václavském náměstí
Již v dubnu 2012 se ASORKD ve svém stanovisku (viz níže) vyjádřila k zamýšlené demolici domu na rohu Václavského náměstí a Opletalovy ulice. Mužská část prezidia ASORKD by si klidně zatančila s ministryní kultury na plese, ale ne podivný taneček kolem tohoto domu. Proto ASORKD opět podpořila osobní účastí svých členů demonstraci proti zamýšlené demolici a vydala k ní tiskovou zprávu (viz příloha).
Rozhovor v Radiožurnálu s viceprezidentem ASORKD k demonstraci ze dne 5. 12. najdete ZDE
(Posuňte si jezdec audiozáznamu na čas 29:22)
Tisková zpráva ASORKD ke stažení ZDE
* *
16. 4. 2012
Protest ASORKD proti demolici domu na Václavském náměstí
Protestujeme proti demolici domu na rohu Václavského náměstí a Opletalovy ulice a proti jeho nahrazení zveřejněným návrhem CHAPMAN TAYLOR, international architects z následujících důvodů:
Navrhovaná změna není pouze záležitostí výměny dvou objektů – je to zásah do celkové koncepce náměstí i do panoramatu města. Rohový dům je především součástí klidného rámce prostoru, ovládaného Muzeem a sousoším sv. Václava. Nejen tyto dvě dominanty, ale celý prostor, který k nim patří, ovládá a definuje Václavské náměstí. Jde o kompozici soustředěnou ke zdůraznění těchto dvou dominant, ne o shluk navzájem se překřikujících individualit typu navrhované novostavby. Dolní část náměstí má zcela jiný charakter. Pokud by se živá rozmanitost zástavby dolní části náměstí přiblížila k sousoší a Muzeu, ztratilo by celé náměstí na své monumentalitě – Muzeum a pomník, zbavené svého klidného prostorového rámce, by neměly dost síly pro ovládnutí dynamického bulváru, nebyly by schopné podržet charakter náměstí v jeho jasně definované monumentální podobě. Pochopení této kompoziční hodnoty zástavby obou stran horního náměstí vedlo k postupnému záměrnému uklidnění jejich siluety a ke vzniku současného konsolidovaného stavu. Potřeba uzavřít náměstí něčím více než jen fasádou Muzea vedla geniálního architekta Josefa Hlávku k prosazení umístění sousoší sv. Václava před Muzeum jako samostatný objekt – původní Schulzův návrh počítal se sousoším na rampě. Prostor před Muzeem není výsledkem živelného vývoje, ale citlivého řešení. Bylo by nanejvýš pošetilé vše nesmyslným zásahem zničit.
Dům navržený k demolici plní svou kompoziční funkci v prostoru náměstí nejen svou výškou, siluetou, ale i použitým materiálem a klidným ztvárněním – je tu, aby doplnil prostor. Předkládaný návrh zřejmě své postavení v kompozici náměstí nesplňuje – jak rohovým akcentem, tak použitým odlišným materiálem i dynamickým řešením fasády. Snaží se přitáhnout více pozornosti, než mu vzhledem k jeho situaci náleží, takže není schopen stávající objekt nahradit a zbytek seskupení poškozuje. Na místo, které je v prostorové koncepci neutrální, se vnucuje dům dominantního charakteru. Architektura jednotlivých objektů nemá absolutní hodnotu, její hodnota je relativní vzhledem k prostředí, do kterého vstupuje. Hodnocení „ ten dům je vynikající, ale měl by stát jinde,“ je nesmyslné. Takový dům nesplňuje základní podmínku – vztah ke svému prostředí. Lze tedy tuto úvahu shrnout do konstatování, že novostavba nemá pro odlišnou koncepci mnoho prostoru.
Pro zachování stávajícího objektu mluví i významná historie horního náměstí, živá až do současnosti. Vzniklo tu místo kultovní, kde neměnnost má smysl. I z tohoto hlediska je nutno za záchranu domu bojovat.
Novostavba by se nepříznivě projevila i v panoramatu novoměstského svahu, který svou klidnou strukturou vytváří citlivou protiváhu dynamickému hradčanskému ostrohu a Malé straně. Nový nápadný objekt vedle Muzea by byl dalším kazem na celé kompozici. Zřejmě varování z Bojiště (známý dopravní dispečink) nestačí.
Město je živý organismus, neměnnost by ho zničila. V případě Památkové rezervace je ale nutné změny zvažovat tak, aby nebyla ztracena její identita. Je jistě mnoho míst, která na změnu doslova čekají. Současná situace je důsledkem absence regulačního plánu.