Mnoho sdružení se v regionech setkává s arogancí a neochotou místních úřadů. Občanským iniciativám chybí právní a jiné odborné poradenství.
Pomoc sdružením, ale i aktivita v památkových kauzách, jsou hlavní úkoly Asociace.
*
1. 5. 2013
Národní muzeum – další miliardové sousto pro stavební giganty?
Pro koho tentokráte „nastavuje procesy“ za 2, 4 miliardy Kč na rekonstrukci Národního muzea ministryně kultury spolu s úředníky svého ministerstva?
V programu „Péče o národní kulturní poklad“ je stále nevyčerpáno cca 8 miliard korun. Procesy, které Hanáková, spolu s Ministerstvem financí, nastavuje k čerpání těchto miliard, mají zřejmě zajistit, aby na ony miliardy dosáhla jen předem určená klientela?
Ti nejdůležitější u rekonstrukcí historických budov – restaurátoři a umělečtí řemeslníci – budou opět nádeníky v područí betonářských gigantů či „Účastníků zájezdu“ jako je GEMA ART GROUP? Jak vyplývá z vyšetřování případu Rath, ve zmanipulovaných tendrech se ve stavařské hantýrce obvyklé používá termín křoví. Stíhaní spolupracovníci Davida Ratha o manipulujících firmách mluvili spíše jako o účastnících zájezdů.
Podrobné stanovisko ASORKD k připravovanému výběrovému řízení ZDE
* *
2. 3. 2013
Otevřený dopis ASORKD Petru Kellnerovi, šéfovi skupiny PPF
Dopis se týká prosazovaného developerského projektu na pražském Kulatém náměstí.
Více ZDE
* *
2. 3. 2013
Leoš Heger je hrobař českého lázeňství a tedy významného kulturního dědictví
Před několika dny vyhlásily lékařské odbory stávkovou pohotovost a vyzvaly k odstoupení ministra zdravotnictví Leoše Hegera (TOP09). Památková asociace ASORKD se k výzvě připojuje a své stanovisko zdůvodňuje kroky ministra, které jsou pro české lázeňství ničivé.Celá tisková zpráva ZDE Použité foto: webové stránky Finančníci.cz
* *
26. 2. 2013
Asociální chování Petra Kounovského ředitele Domu sociálních služeb na zámku v Liblíně podporované obecním zastupitelstvem
Klademe si otázku, co to ředitel DSS Kounovský předvádí vůči občanu Liblína? Je to taková směsice chování zámeckého pána proložená estébáckými manýry?
Smutné na tom všem je ta skutečnost, že se občan Liblína nedovolá ani u svého zastupitelstva. A opět otázka: je to tím, že většinu z nich zaměstnává ředitel Kounovský?
Více o tomto případu si přečtěte ZDE
Foto převzato z portálu Pzeňský kraj
* *
15. 2. 2013 Odpověď ministryně kultury na dopis zaslaný jí prezidentem ASORKD dne 23. 1. 2013.
Prezident ASORKD v dopise žádal ministryni o podporu ve věci udržitelnosti profesního hudebního periodika „Hudební rozhledy“ jehož nepřetržitou kontinuitu, kdy vychází 66 let, ohrožuje snižování udělované dotace.
Odpověď ministryně kultury najdete ZDE
31. 1. 2013 Návrh nového objektu na Vítězném náměstí v Dejvicích v Praze je klasickou ukázkou ignorace k okolní zástavbě
Stanovisko ASORKD k vítěznému návrhu soutěže na NÁVRH OBJEKTU NA VÍTĚZNÉM NÁMĚSTÍ V DEJVICÍCH od architektonického ateliéru Radana Hubičky s.r.o.
ASORKD odmítá projekt PPF na pražském Vítězném náměstí! Kompletní stanovisko najdete ZDE
25. 1. 2013
* Jak bude pokračovat rekonstrukce Karlova mostu?
* Zrušení pronájmu pražských věží s velkými otazníky
Dne 13. 12. 2012 požádal prezident ASORKD radního a zastupitele hl. města Prahy Ing. Václava Novotného s kompetencemi pro kulturu, památkovou péči a s dalšími pěti kompetencemi o schůzku. Na schůzce prezident ASORKD navrhoval projednat 2 body a to:
- další restauraci Karlova mostu,
- zvláštní rozhodnutí Magistrátu zbavit se výnosného pronájmu a dobře fungující správy pražských věží a.místo toho jejich provoz dotovat.
Schůzka s radním Václavem Novotným proběhla 21. 1. 2013 a za ASORKD se jí zúčastnil prezident asociace Pavel P. Ries a člen prezidia asociace Petr Šefl.
[caption id="attachment_1779" align="alignleft" width="129" caption="Petr Šefl"]
[/caption]
Co jsme se dozvěděli od radního Novotného k další rekonstrukci Karlova mostu najdete ZDE.
Názor radního Novotného na zrušení pronájmu pražských věží (byl hlavním iniciátorem zrušení pronájmu) v konfron- taci s názorem zrušeného nájemce a.doplněný o názory členů Klubu pražských věží, najdete .s rozsáhlou informaci o této cause ZDE.
* *
23. 1. 2013
Prezident ASORKD píše ministryni kultury
Prezident ASORKD Pavel P. Ries poslal dne 23. 1. 2013 dopis ministryni kultury Aleně Hanákové. V dopise žádá ministryni o podporu ve věci udržitelnosti profesního hudebního periodika „Hudební rozhledy“.
Více ZDE
* *
22. 12. 2012 Vánoční přání a PF
Přejeme všem našim příznivcům a podporovatelům příjemné a pokojné prožití vánočních svátků a do nového roku ať se vám daří splnit všechna vaše předsevzetí.
Za ASORKD:
Pavel P. Ries
prezident asociace
* *
13. 12. 2012
Prezident ASORKD píše radnímu pro kulturu Magistrátu hl. města Prahy.
Dnes odešel na e-mailovou adresu (a zároveň doporučeně) dopis prezidenta ASORKD radnímu a.zastupiteli hl. města Prahy Ing. Václavu Novotnému s kompetencemi pro kulturu, památkovou péči a.s.dalšími pěti kompetencemi, ve kterém jej žádá o.schůzku. Prezident ASORKD navrhuje projednat na schůzce 2 body a to další restauraci Karlova mostu a.zvláštní rozhodnutí Magistrátu zbavit se výnosného pronájmu a dobře fungující správy pražských věží a.místo toho jejich provoz dotovat.
K projednání restaurace Karlova mostu více ZDE.
K pronájmu věží více ZDE.
* *
12. 12. 2012 Pozor!
Nové exklusivní vydání bestselleru Dravec Mattoni je na světě
Více ZDE
* *
5. 12. 2012 ASORKD se připojila k další demonstraci proti demolici domu na Václavském náměstí
Tiskovou zprávu k této akci a rozhovor Radiožurnálu s viceprezidentem ASORKD Martinem J. Kadrmanem najdete ZDE.
* *
1. 12. 2012
Uvažovaná novostavba v zámeckém parku v Liblíně na nevhodně určeném místě stát nebude.
Památková rada ředitele ú. o. p. v Plzni Národního památkového ústavu se téměř jednomyslně (7:1) shodla, že navrhovaná novostavba v zámeckém parku v Liblíně není kvalitní architekturou a záměr postavit novostavbu do uvažovaného místa je nevhodný, neboť by působil rušivě ve vztahu jak k východnímu průčelí historické zámecké budovy, tak i torzu zámeckého parku.
Více najdete ZDE.
* *
5. 11. 2012
ASORKD iniciovala schůzku na Ministerstvu kultury k restrukturalizaci Národního památkového ústavu
Schůzky se zúčastnili:
________________________________________________________
1) Dne 5. 11. 2012 se na Ministerstvu kultury uskutečnilo pracovní jednání za účasti zástupců Ministerstva kultury (MK), Národního památkového ústavu (NPÚ) a Asociace sdružení pro ochranu a rozvoj kulturního dědictví ČR (ASORKD). Hlavním tématem byla restrukturalizace NPÚ, diskutovány byly také další záležitosti památkové péče.
2) Zástupci ASORKD byli GŘ NPÚ informováni o probíhající restrukturalizaci NPÚ, v této věci proběhla diskuse.
3) GŘ NPÚ upozornila zástupce ASORKD na www stránku NPÚ, kde je proces restrukturalizace tohoto ústavu zveřejňován. GŘ NPÚ zapůjčila zástupcům ASORKD pro individuální potřebu tištěné podklady k restrukturalizaci NPÚ. GŘ NPÚ požádala zástupce ASORKD o aktualizaci jejich www stránek ve věci restrukturalizace NPÚ s tím, že zašle v elektronické podobě relevantní dokumenty.
4) Všichni zúčastnění se dohodli na další spolupráci a výměně informací v záležitostech památkové péče a rozvoji ochrany památek.
Aktualizace dokumentů k restrukturalizaci NPÚ:
* *
20. 9. 2012
Shůzka prezidenta ASORKD s ředitelem NPÚ v Plzni
Dne 20. 9. 2012 se setkal prezident ASORKD Pavel P. Ries s ředitelem NPÚ o. p. v Plzni Ing. arch. Janem Kaiglem. Jediným bodem jednání bylo stanovisko ASORKD k zamýšlené novostavbě v zámeckém parku v Liblíně. Asociace v srpnu tohoto roku vyzvala NPÚ k přehodnocení stanoviska k novostavbě, kdy k jejímu umístění před hlavní průčelí zámku dal NPÚ v Plzni souhlas.
Závěr z tohoto jednání:
1) Různá odborná stanoviska k novostavbě, plánované do parku zámku v Liblíně, budou předložena k diskusi na nejbližším zasedání Památkové rady, poradního orgánu ředitele NPÚ o. p. v Plzni.
2) O výsledku diskuse v Památkové radě bude neprodleně ředitel NPÚ o. p. v Plzni informovat ASORKD, která výsledek diskuse bude publikovat na svém webu.
Prezident ASORKD ubezpečil ředitele NPÚ v Plzni Ing. arch. Jana Kaigla, že asociace bude celou záležitost i nadále sledovat a je připravena iniciovat pomocí médií veřejnou diskusi o poškození kulturní památky v Liblíně, pokud by snaha postavit na uvedeném místě zamýšlenou novostavbu byla zainteresovanými orgány i nadále prosazována, zvláště pak za situace, kdy nebyla vzata v úvahu i jiná varianta řešení, která by kulturní památku nepoškodila. Taková varianta existuje!
Prezident ASORKD v závěru setkání upozornil ředitele NPÚ v Plzni na tu skutečnost, že zamýšlená novostavba v zámeckém parku by mohla ohrozit již schválenou dotaci EU na revitalizaci zámeckého parku, neboť vzniká důvodné podezření, že umístění novostavby nebylo posuzováno s ohledem k revitalizaci památkově chráněného parku.
* *
18. 8. 2012
Národní památkový ústav si rozhodnutím svého územního odborného pracoviště v Plzni koleduje o národní i mezinárodní ostudu
Podrobnosti a stanovisko ASORKD najdete – ZDE
(Aktualizováno 20.8. a 21.8. 2012)
* *
7. 8. 2012
Revitalizace náměstí Jiřího z Poděbrad v Toužimi na Karlovarsku je spíše jeho necitlivou devastací!
Ve čtvrtek 9. 8. 2012 se má v Toužimi slavnostně kopnout do zdejšího náměstí, které se začne tzv. revitalizovat (česky obnovovat či oživovat). Místní radnice však spíše své náměstí necitlivě nakopla.
Stanovisko ASORKD - ZDE
(s aktualizací z 10. 8. 2012)
* *
24. 7. 2012
Ministryně kultury vyzývá generální ředitelku NPÚ k větší transparentnosti osobním dopisem.
Podrobnosti - ZDE
* *
15. 7. 2012
Národní památkový ústav chce zažalovat ASORKD za kritický názor k tzv. restrukturalizaci NPÚ.
Podrobnosti – ZDE
*
14. 7. 2012
Doplnění stanoviska ASORKD ze dne 5. 6. 2012 - aktualizovaného dne 30. 6. 2012 - o další dokumenty
najdete ZDE
13. 6. 2012
ASORKD vydala stanovisko k novele stavebního zákona.
Najdete ZDE
* *
5. 6. 2012 – aktualizace 30. 6. 2012 ASORKD vydala zásadní stanovisko k zamýšlené restrukturalizaci Národního památkového ústavu.
Najdete ZDE (včetně aktualizace)
* *
16. 4. 2012
Protest ASORKD
Protestujeme proti demolici domu na rohu Václavského náměstí a Opletalovy ulice a proti jeho nahrazení zveřejněným návrhem CHAPMAN TAYLOR, international architects.
Více ZDE.
* *
3. 3. 2012
Stanovisko ASORKD
k volbě generálního partnera Českého lva, kterým je akciová společnost Karlovarské minerální vody, pokutovaná za porušování Památkového zákona, si můžete přečíst ZDE.
* *
22. 1. 2012
Má vlast 2012
Do 31. 1. 2012 se mohou ještě přihlásit jednotlivé kraje na velkolepou veřejnou vernisáž putovní výstavy Má vlast 2012.
Bližší informace a podmínky účasti ZDE Přihláška ZDE
* *
19. 1. 2012
Stanovisko ASORKD k bourání domu č.p. 1502 na konci Revoluční třídy v Praze
Najdete ZDE
* *
4. 1. 2012
ASORKD otevírá kausu prodeje renesančního zámku v Přerově nad Labem
Více najdete ZDE
* *
2. 1. 2012
ASORKD otevírá kausu Rožmitálský zámek.
Více najdete ZDE
* *
18. 12. 2011 Vyjádření ASORKD k úmrtí Václava Havla najdete ZDE
* *
2. 9. 2011 Účast ASORKD na pietní vzpomínce u hrobu Josefa Labitzkého a Heinricha Mattoniho
Prezident Asociace Pavel P. Ries se v pátek 2. 9. 2011 zúčastnil, spolu s členkou prezidia Asociace Petrou Lahodovou, vzpomínkové akce karlovarské Společnosti přátel Josefa Labitzkého spojené s mezinárodní konferencí o tomto fenomenálním skladateli a zakladateli Karlovarského lázeňského orchestru (dnes Karlovarský symfonický orchestr), který je z nejstarších v Evropě (založen 1835). Po konferenci pak na karlovarském hřbitově v Drahovicích, spolu s členy společnosti a hosty, položili na hroby Josefa Labitzkého (1802-1881) a jeho syna Augusta Labitzkého (1832-1903), za Asociaci květiny. Skladbu A. Labitzkého Hluboký žal zahrál na housle přítomný Jiří Preisinger, konzertmeister a virtuos Johann Strauss Orchestru v Coburgu, který vážil cestu na tuto vzpomínkovou slavnost až z Německa.
Vzpomínkové akce se zúčastnil též starosta rodného města Josefa Labitzkého, Krásna, Miroslav Kirejev s doprovodem. Přestože byli pozváni představitelé města Karlovy Vary i média, nedostavil se nikdo z pozvaných. Předseda SPJL pan Bohumír Hájek, který je zároveň dirigentem Orchestru Grandhotelu Pupp, nahrál s tímto Orchestrem Labitzkého čtverylku, op. 103 Vzpomínka na Kyselku, jehož nahrávku Asociace obdrží darem. Více o Josefu Labitzkém se můžete dozvědět v Toulkách s Ladislavem Smoljakem České televize ZDE. Dokument je doprovázen hudbou tohoto krále valčíků.
Asociace spojila svoji návštěvu se záměrem poklonit se též památce Heindricha von Mattoniho u příležitosti 181. výročí jeho narození. Všichni zúčastnění se tedy, po pietním aktu u hrobu Josefa Labitzkého, přesunuli k hrobce rodiny Mattoni, kde prezident Asociace položil květiny v uctění památky geniálního a kultivovaného podnikatele Heinricha von Mattoniho. Krátce při tom pohovořil o jeho odkazu v lázních Kyselka, o jehož záchranu, jako celku, Asociace usiluje.
Asociace svojí účastí na vzpomínkové akci, pořádané karlovarskou Společností přátel Josefa Labitzkého, chtěla podpořit tuto Společnost a to především ve větší medializaci její osvětové činnosti. V této věci proběhnou ještě mezi ASORKD a SPJL další jednání.
(Více fotografií k této akci najdete ve fotogalerii.)
1. 9. 2011, Asociace chce nádraží v Mladé Boleslavi prohlásit kulturní památkou
Podle názoru Asociace splňuje budova podmínky pro zapsání do seznamu nemovitých kulturních památek a jako taková by měla být státem chráněna. Podnět ZDE. Budova má být dle plánu ČD, a.s. zdemolována a nahrazena ke všeobecnému překvapení sklobetonovou haluznou. V této věci exisutje i petice, kterou podepsalo již 2,000 občanů protestujících proti demolici historického nádraží. http://petice-nadrazi.webnode.cz/index/
Budova je nejen architektonickým dědictvím města a regionu, ale i místem, kterým křižovaly šťastné, ale i otřesné okamžiky českých dějin: Stavba železnice z Prahy do Mladé Boleslavi přes Kralupy nad Vltavou byla zahájena v roce 1863 a slavnostní první jízda na této trati proběhla 15. října 1865. V červnu roku 1866 přijížděly na hlavní nádraží vagóny plné raněný a mrtvých z prudkých bojů u Mnichova Hradiště. V roce 1891 odtud odjížděli Boleslavané na nové pražské výstaviště u Holešovic, kde se konala Jubilejní zemská výstava, která se stala ukázkou rozvoje a vyspělosti českého průmyslu a podnikání. V letech 1891, 1899 a 1906 navštívil Mladou Boleslav právě na hlavním nádraží rakouský-uherský císař František Josef I. Vždy se jednalo o několikaminutovou záležitost, císař vystoupil z vlaku a byl pozdraven zástupci města a přítomným obyvatelstvem a následně pokračoval v jízdě dál. Od roku 1914 odjížděli z nádraží na frontu příslušníci boleslavského 36. pěšího pluku. Mnozí z nich se domů živí nevrátili stejně jako básník František Gellner, mnozí se vrátili coby českoslovenští legionáři bojující za československou samostatnost ve Francii, Itálii a Rusku a hlavní nádraží se pro ně stalo branou do jejich rodného kraje. Z nádraží odjížděli sokolové na světově proslulé všesokolské slety na pražské Letné. Svědkem nebývalých tragédií bylo nádrží v době 2. světové války, kdy se zde s domovem loučili Boleslavané židovského původu, odjížděli na smrt do koncentračních a vyhlazovacích táborů. Vrátila se z nich jen hrstka. Když dne 5. května 1945 propuklo v Praze ozbrojené povstání, bylo hlavní nádraží prvním místem Mladé Boleslavi, kde byla vyvěšena československá vlajka.
Vedle historicky cenného objektu se tedy jedná o objekt nabitý energií historické paměti národa. Současné vedení Českých drah se chová k této paměti národa s barbarskou nekulturností!
11. 8. 2011, Asociace dává podnět na prohlášení ŽST Karlovy Vary – Horní nádraží za kulturní památku
Karlovarské nádraží Buštěhradské dráhy – dnešní Horní nádraží, bylo postaveno na území obce Rybáře. Výpravní budova byla vystavěna Buštěhradskou dráhou podle typového plánu inženýra Josefa Chvály. Podnět ZDE
10. 8. 2011, Asociace chce převzít památkové objekty v Kyselce
Asociace vyslyšela výzvu Karlovarských minerálních vod a C.T.S.-Duo, které před dvěma měsíci sdělily. že předají památkové objekty v Kyselce tomu, kdo se o ně bude chtít starat. Více ZDE
1. 8. 2011, Shořely Petrovy boudy. Někdo je zapálil. Stavba nového hotelu tak má volnou cestu.
Dnešního dne média oznámila zprávu, že z neděle na pondělí zcela shořel komplex Petrových boud – národní kulturní památka – která byla od roku 1811 (postavil ji tehdy Johann Pittermann) ozdobou Krkonoš a častým útočištěm návštěvníků těchto našich krásných hor. Celý text Petra Šefla ZDE: Shořela Petrova bouda
1. 8. 2011, Seriál ČT: Příběhy domů
Pondělní díl se jmenuje Mrakodrap na návsi. Věnuje se paneláku uprostřed města Dobříš. Šestnáctiminutový dokument velmi výstižně ukazuje vztah člověka k prostředí, ve kterém žije. Stejně tak absurditu předlistopadové výstavby. Současnost bohužel ukazuje, že diktát ideologie nahradil diktát peněz. Odkaz na dokument ZDE
25. 7. 2011, Představitelé ASORKD se zúčastní jednání výboru Senátu PČR
Předseda Výboru pro vzdělání, vědu, kulturu, lidská práva a petice PhDr. Jaromír Jermář vyzval prezidenta ASORKD Pavla P. Riese k účasti na jednání o plánované demolici domu na Václavském náměstí v Praze. Ten pozvání s potěšením přijal a 3. srpna se schůze výboru zúčastní. Pozvánka zde: Výbor-Ries-pozvánka na 12.schůzi
2. 7. 2011, UNESCO dalo dárek Josefu Hlávkovi k jeho 180. narozeninám
Více ZDE.
11. 6. 2011, Asociace píše ministru kultury Jiřímu Besserovi ve věci plánované demolice domu na Václavském náměstí v Praze
Vážený pane ministře, přečetli jsme pečlivě Vaše zdůvodnění souhlasu s demolicí domu na rohu Václavského náměstí a Opletalovy ulice, které jste zveřejnil v otevřeném dopise. Více ZDE, otevřený dopis ministra Bessera ZDE
7. 6. 2011, Stanovisko Památkové inspekce MKČR k porodnici U Apolináře
Lze tedy konstatovat, že závazná stanoviska MHMP vydána odborem kultury, památkové péče a cestovního ruchu MHMP v této věci jsou již nepřezkoumatelná a tuto vlastnost měla již před podáním Vašeho podnětu. Více ZDE
5. 6. 2011, Vyjádření k demolici domu na Václavském náměstí
ASORKD se připojuje k institucím i občanským seskupením, které hájí zachování tohoto domu. Důvodem proti demolici je nejen kvalitní a na svou dobu avantgardní architektura, ale i nebezpečí poškození prostoru Václavského náměstí i panoramatu pravobřežního svahu předimenzovaným navrženým objektem. Celé vyjádření ke stažení ZDE
17. 4. 2011, Zchátralé památky v majetku Karlovarských minerálních vod
KMV známé prodejem vody Mattoni neustále ujišťují veřejnost, že jim osud zchátralých objektů v areálu lázní Kyselka není lhostejný. Asociace je však přesvědčena, že skutečným cílem KMV je dosáhnout sejmutí památkové ochrany z lázeňských objektů (nyní MKČR rozhoduje o pondětu vlastníka) a následná demolice. Na místě lázní má být vybudováno parkoviště. O tom, že je současný vlastník C.T.S. Duo jen nastrčenou společností právě KMV, přinese Asociace v nejbližších dnech důkazy. Nyní jsme se zaměřili na vlastní majetek KMV, který je památkově chráněn. Očekávali byste, že společnost s italským vlastníkem a se stamilionovými zisky bude dodržovat české zákony? Jak naše pátrání dopadlo, můžete již nyní shlédnout ZDE.
15. 4. 2011, Národní kulturní památka staré čistírny odpadních vod v Praze 6
Diskotéky v národní kulturní památce? Prodávání exponátů do sběrných surovin? Ve staré čistírně odpadních vod v pražské Bubenči nic neobvyklého. Na asociaci ASORKD se obrátili bývalí členové Ekotechnického musea, které objekt spravuje. Více ZDE. Iniciativa Zachraňme starou čistírnu zprovoznili web.
11. 4. 2011, Vedeno správní řízení s Karlovarskými minerálními vodami a C.T.S. Duo
24. 3. 2011, Karlovarské minerální vody nemluví pravdu
Asociace včera vydala tiskovou zprávu , ve které žádá státní orgány, aby vlastníky památkově chráněných objektů v areálu bývalých lázní Kyselka přiměly zastavit chátrání cenných objektů. Ve svém podnětu Asociace uvedla, že vlastníky památkových budov jsou C.T.S. DUO a Karlovarské minerální vody, a.s. ČTK vydala zprávu, ve které mluvčí KMV Bibiana Beňová uvedla: „Společnost KMV není a nikdy nebyla vlastníkem objektů areálu bývalých lázní v Kyselce a na jejich současném stavu nemají žádný podíl.“ KMV vlastní bývalý lázeňský hotel č.p. 53, o jehož technickém stavu a úrovni života zbývajících nájemníků psal v září loňského roku Deník Šíp. Článek nesl název „Zoufalí nájemníci: Žijeme v domě hrůzy.“ Jak je z výpisu katastru nemovistostí zřejmé, tento objekt dosud vlastní KMV, a.s.
Celé znění TZ k přečtení ZDE
23. 3. 2011, kauza lázní Kyselka
Památková asociace ASORKD chce přimět vlastníky lázní Kyselka k okamžitému zabezpečení budov a vyzývá státní orgány k udělení pokuty kvůli havarijnímu stavu historických budov. Vlastníky budov jsou pražská firma C.T.S. – DUO a Karlovarské minerální vody. „Není možné, aby lázně, které přežily dvě světové války a komunismus nepřežily demokratický režim,“ říká Pavel P. Ries, prezident Asociace. Podnět naleznete ZDE
18. 3. 2011, ASORKD otevřela novou kauzu
Gynekologicko-porodnická klinika 1. lékařské fakulty UK a VFN v Praze porušuje památkový zákon u přestavby části kulturní památky! Vice ZDE.
18. 3. 2011, historický most v Brandýse nad Labem
Asociace dnes podala návrh na prohlášení mostu z roku 1878 v Brandýse nad Labem za kulturní památku. Návrh ke stažení ZDE. Celá tisková zpráva ZDE
11. 3. 2011, nádraží Ústí nad Orlicí
Rekonstrukce historické budovy nádraží v Ústí nad Orlicí z roku 1874 bude zahájena již v roce 2012. Dohodli se tak ministři kultury a dopravy Jiří Besser a Vít Bárta při své návštěvě v Ústí nad Orlicí. Budova měla být zdemolována již v roce 2009. Nestalo se tak po masových protestech, které v roce 2008 inicioval současný viceprezident ASORKD Martin J. Kadrman. (Podrobnosti ZDE).
17. 2. 2011
Asociace vydala tiskovou zprávu ke skandálu týkajícího se demolice historicky cenného mostu v Brandýse nad Labem. Jeho rekonstrukce by byla o 100 milionů korun levnější než demolice a stavba mostu nového. (Podrobnosti ZDE)
9. 2. 2011 Vyjádření Asociace k převozu Muchovy Epopeje do Prahy.
Asociace se již v loňském roce vydala své stanovisko k nechutné tahanici kolem Epopeje viz ZDE. Doufali jsme, že po volbách se situace změní, pokud nebude celá pražská radnice modrá. Jak je vidět naředění modré s oranžovou nepřineslo žádnou změnu. V době všeobecného šetření neví zřejmě Magistrát města Prahy, co z penězi daňových poplatníků, a tak je opět zcela nesmyslně utrácí. Proč asi? Více najdete ve složce Stanoviska.
Stanovisko Asociace k iniciativě za záchranu Nákladového nádraží Žižkov v Praze
Vyjadřujeme plnou podporu sdružení Tady není developerovo, o.s. v jeho iniciativě za záchranu Nákladového nádraží Žižkov. Více najdete ve složce Stanoviska.
15. 1. 2011
Asociace plně přebírá iniciativu Pavla P. Riese v záchraně unikátního komplexu lázeňských budov v obci Kyselka na Karlovarsku. Více informací na samostatném webu Zachraňte lázně Kyselka, kde můžete podepsat PETICI na záchranu těchto unikátních lázní, o kterých se zde dozvíte i mnohé z jejich historie. Shlédnout zde můžete aktualizovanou Obrazovou synopsi, která měla velký ohlas v celé České republice, ale i v zahraničí a podívat se na oceněný videospot.

















Nový projekt nádraží jsem již komentoval na stránkách soutěže projektů. Nemám co bych na svém názoru měnil a tak jej mohu jen zopakovat.
Tak tento projekt se mi vůbec nelíbí. Pan Franta prostě není Fanta! Dle mého názoru je projekt ukázkou toho, jak architekt zcela ignoroval zbytek historického zastřešení, které holt nemohl zbourat. Nejvíce je to patrné na bočních snímcích, kdy staré zastřešení stojí jako kůl v plotě, jakoby zapomenuté a nijak s novou budovou nepropojené. Dokonce to vypadá tak, že pokud cestující nepůjde na nástupiště podchodem, tak přechod z nové budovy, třeba na nástupiště č. 1, nepřejde v dešti, suchou nohou. Prostě se mě tahle placatá plechárna, doplněná sklem, vůbec nelíbí. Celé to na mne působí dojmem nějakého zastrčeného projektu v šuplíku pana architekta, který vytáhl, rozřízl na polovinu, jedu půlku zahodil a druhou opět dělil na dvě stejné poloviny, obě půlky od sebe roztáhl a doplnil skleněnou výplní. Myslím si, že je špatně, pokud architektura evokuje nějaké nepatřičné asociace. Mne fotografie z boku připadá, jakoby byl u staré haly pohozen trub ztroskotaného letadla. Tu představu ještě posiluje to useknutí budovy směrem k nástupišti. Celé napojení nové budovy na staré, ale památkové chráněné zastřešení kolejiště, působí velmi bezradně a to nemluvím o té chaloupce stojící vedle a taky zcela mimo. Osobně bych se nebál repliky původního nádraží či určité historičnosti, tak jako to vidíme u Rýnského dvora u divadla. Vím ale, jak je historičnost u některých architektů rovna sprostému slovu.
Je naprosto necitlivé projektovat novou budovu, když zde byl projekt, jak historicky cennou část zakomponovat do revitalizace.
Zdravím,
vaše záslužná činnost mě zaujala – jen si myslím,že by možná nebylo špatné,publikovat ji i na Face Booku. Podle mého názoru by ba to mohlo mít vysoký ohlas.
Zdravím a držím palce
Milan Sláma
Zdravím,
také já a jistě všichni ostatní, musí s Vaší radou jen souhlasit. A vzhledem k personálnímu složení, pracovní dobročinosti a množstvím agendy, by konkrétní pomoc v tomto směru byla jistě vítána.
Já bych také navrhl, poradil, doporučil, ale otázkou zůstává, co bych mohl udělat konkrétně
Ale je dobře projevit zájem, jako kladnou odezvu, jejich práce.
Karel Krištofek
Vážený pane Kadrman,
především bych Vás rád odkázal na svou alarmující zprávu odeslanou v přímé odpovědi na doručený jeden z mnoha e-mailů, se kterými mne jako jednoho z mnoha informujete o stavu věci Lázní Kyselka.
Zatímco se nepochybně záslužně věnujete výše zmíněným nemovitostem, tak došlo k nevratnému poškození ekologické rovnováhy v krajině okolo ústeckoorlického železničního nádraží. Nerad se znovu opakuji, ale pokud se na tyto dvě momentálně aktuální záležitosti podíváme střízlivýma očima, pak jsou toliko opěvované lázeňské nemovitosti v kontextu s totálně zdevastovanou krajinou o významné rozloze naprosto bezpředmětným bodem na mapě nevratně zničeného území !
Na konec si nemohu odpustit vyjádření svého podivu nad Vaším několikaměsíčním mlčením k mým několika předešlým urgentním výstrahám upozorňujícím na chystaná zvěrstva v těchto místech.
Všichni alespoň trochu rozumně smýšlející lidé, kteří tuto lokalitu po léta znali musí nyní okolo projíždět se slzami v očích, neboť na mrtvou krajinu se za našeho bytí už život nikdy nepodaří vrátit.
S úctou se loučí
Petr Laierman
Hrádek u Ústí nad Orlicí
Vážený pane Laierman,
trochu Vaší zprávě není rozumět, ale vypadá to jako byste se zlobil, že se někdo věnuje problému -Lázně Kyselka-, přestože došlo k nenávratnému poškození ekologické rovnováhy v krajině okolo ústeckoorlického železničního nádraží.
Možná se jen neobracíte na správnou adresu. Ale určitě je škoda, že se zatím nenašlo více lidí, kteří by více bojovali za přírodu kolem nás.
Co se týká problému zmiňovaných lázní, sám za sebe si myslím, že tenhle problém měl být řešen již před mnoha lety.
Karel Krištofek
Dobrý den,
chodníky se nepovažují za památky? Je renesanční dům, před ním je kamenná dlažba 30x60cm. V dnešní době se takové chdníky opravují způsobem, že se dlažba vytrhá. Nahradí se třeba malými kostičkami. Přitom by ve většině případů stačilo chodník předláždit a poškozené kameny jen vyměnit. To se dělá například i v Telči v blízkosti křižovatky směr od Jihlavy, ale i jinde v tomto městě. Je tam i betonový obrubník a památkový úřad to dovolí. To se dělá i v jiných městech, vůbec to vypadá pěkně. Historický dům a před ním moderní dlažba. Historie mizí přímo před očima.
S pozdravem,
A . Rabas
Dobrý den pane Rabasi. Pošlete nám prosím fotografie přímo z místa. Obrátíme se na MKČR. Děkujeme.
Dobrý den,
chtěl jsem se jen zeptat jestli pan A . Rabas poslal Vámi zmíněné fotografie, nebo dále jinak reagoval. Vás chválím za rychlou reakci a vstřícnou odpověď.
Omlouváme se, že se nám v tomto případě rychlá odpověď nepodařila, ale od pana Rabase jsme zatím nic neobdrdželi.
Copak se nanejde v této podivné zemi síla, která by vzala bejkovec a tyhle chcípáky, kteří tu díky Klausově privatizaci kradou a ničí hodnoty, které nestačili zničit ani komunisti, a to už je co říct, vypráskali tam, odkud přišli? Ale i s těmi, kteří jim toto umožnili a stále umožňují? Na co se čeká? Na nějakou další revoluci? Hnědou, nebo rudou?
Obecně Vaším pocitům rozumím.
Ale síla se v této podivné zemi nenajde, pokud sílu nenajde každý sám v sobě. A čím bude více lidí, kteří již pasivně nepřihlížejí, tím bude i kratší doba čekání. Je to již revoluce ?
Vazeny pane prezidente,
az nyni jsem se dostal k tomu, abych vam podekoval za vase nasazeni ve veci „noveho pavilonu“ v zameckem parku v Libline. Opravdu mne tesi vase opora a dava mi silu do dalsiho boje s temy „papalasi“. Napadaji mne samozrejme i horsi pojmenovani.
Obdivuji vasi razanci a nekompromisni postoje. Vy dokazte veci pojmenovat pravym jmenem. K tomu jeste vase schopnost tem gaunerum nahnat strach.
Presne tohle v nasi spolecnost chybi, lide tezko hledaji priklady, podle kterych by se mohli ridit. Moralku tu nikdo nekaze.
Stanovisko vasi asociace k pavilonu jsem preposlal i na obecni zastupitelstvo obce Liblin, aby i oni meli o cem premyslet.
S pratelskym pozdravem
Zd. Struhovsky
Liblin 68
p.s.
prosim, odpust`te mi tu gramatiku, ale mam doma jen nemeckou klavesnici. A jeste jednu prosbu, pokud budete uvadet nekde me jmeno, prosim bez titulu, ten mi nenalezi. Jeste jednou dekuji a na shledanou.
zachrante-lazne-kyselka.cz a asorkd.cz je KSČM mafie omluvte se poctivé firmě Mattoni.kdo v Česku slušně podniká
tak se vždycky najde nějaký gauner například asorkd.cz který plení a ničí slušné podnikatele.
Já jí piji víc jak 20 let a je to symbol jako je třeba Plzenské pivo spíš ještě víc.
Karlovarský kraj mám velmi rád hlavně Karlovy Vary opravdu multikulturní město Rusové,Němci a dokonce město objevují i Arabové méně Čechů více cizinců a ve varech bude
lépe. Češi do Karlových varů nepatří.