21. 6. 2014
KULTURNÍ BARBAR KOUNOVSKÝ STÁLE NEVZDÁVÁ POŠKOZENÍ PAMÁTKOVÉ HODNOTY ZÁMKU V LIBLÍNĚ
Zdatně mu v tom asistuje majitel kulturní památky Krajský úřad Plzeňského kraje.
V polovině loňského roku jsme již podruhé důrazně žádali Krajský úřad Plzeňského kraje o odvolání kulturního barbara ředitele Domu sociálních služeb Petra Kounovského. Marně! Mezitím došlo k výměně hejtmana a pan Kounovský si zřejmě řekl, že rozčeřené vody utichly a že to bude zkoušet s prosazením haluzny před čelem zámku znovu a utrácet tak i nadále peníze daňových poplatníků. Ve své další iniciativě vycházel Kounovský patrně i z předpokladu, že jsme se ve věci haluzny před zámkem již rok neozvali a že řada jiných kauz odvedla naší pozornost od Liblína. Musíme pana Kounovského upozornit, že ASORKD nefunguje jako např. Reportéři v ČT, kdy za týden jsou další kauzy a k těm již probraným se většinou nevrací.
Pan Kounovský tedy, vzdor všem posudkům odborníků, rozehrál další kolo o poškození památkové hodnoty zámku a zámeckého parku v Liblíně pokračováním v prosazení novostavby těsně před čelo zámku. Zřejmě potřebuje svému zaměstnavateli Krajskému úřadu Plzeňského kraje nějak zdůvodnit ty sta tisíce, které byly již do přípravy projektu vloženy. Ve svém odvolání (které absurdně řeší Krajský úřad, tedy majitel zámku v Liblíně) hraje na to, že původní rozhodnutí památkářů o povolení stavby vznikla DSS v Liblíně škoda! V neuvěřitelném devíti stránkovém výplodu klasické úředničiny (viz příloha níže) dává Odbor regionálního rozvoje Krajského úřadu Kounovskému za pravdu!!! Posudky odborníků o poškození památkové hodnoty jsou Krajskému úřadu zcela lhostejné a vše staví na pochybení jednoho zaměstnance NPÚ v Plzni. Jinými slovy, udělá-li někdo v památkové oblasti chybu, je nutno tuto chybu respektovat a i když dojde k poškození kulturní památky, tak realizaci stavby provést. Stačí k tomu pár omezených úředníků a jeden kulturní barbar ve funkci ředitele Domu sociálních služeb. Tahle esence má dostatečnou razanci, aby se podílela na znehodnocení kulturní památky! Kdyby pan Kounovský takto iniciativně pracoval na nové koncepci rozšíření lůžkové kapacity DSS na vhodnějším místě nepoškozujícím kulturní památku (a taková místa odborníci navrhli), mohl DSS již dnes mít nová lůžka k dispozici!
ASORKD byla tedy nucena se do věci opět vložit a to s razancí sobě vlastní. Znovu musíme s politováním konstatovat, že tu řešíme kauzu za úředníky, kteří jsou, na rozdíl od nás, placeni z našich daní a přitom nekonají tak, jak by měli!!! Pan Kounovský je ve svém prosazení devastující haluzny před čelo zámku urputný. ASORKD v záchraně kulturního dědictví této země ještě urputnější. Kounovský zřejmě vychází z toho, že když před čelem zámku za totality mohly být chlívky pro prasata a za jeho působení skládka uhlí, tak že novostavba rozšiřující lůžkovou kapacitu DSS je bohulibým skutkem. ASORKD vychází z té skutečnosti, že pokud je někdo vlastníkem kulturní památky (Plzeňský kraj), měl by se k ní chovat podle památkového zákona a nemůže tedy dovolit svému zaměstnanci, aby se pokoušel o její znehodnocení a to ještě za peníze daňových poplatníků!
Navíc se Kraj osobou svého zaměstnance opět dostane do zorného úhlu řady institucí (viz níže naše nová iniciativa k Liblínu) a mediálního zájmu.
Vyzýváme tedy znovu Krajský úřad Plzeňského kraje, aby odvolal z funkce ředitele Domu sociálních služeb v Liblíně Petra Kounovského za prokazatelně zpackané potřebné rozšíření lůžkové kapacity DSS v Liblíně, který neúspěšně a s finanční ztrátou řeší od r. 2011!
Dále Krajský úřad vyzýváme, aby prošetřil účelnost a oprávněnost dosud vynaložených nákladů (a to včetně právních služeb) na jednoznačně chybně navrženou novostavbu u kulturní památky zámku v Liblíně!
Přílohy:
- 04. 02. 2014 – rozhodnutí KÚ Plzeňského kraje ohledně odvolání ředitele DSS Liblín – ZDE
- 23. 02. 2014 - dopis ASORKD ministrovi kultury s kompletní informací o kauze – ZDE
- 05. 05. 2014 – odpověď ministra kultury pro ASORKD – ZDE
- 05. 06. 2014 – reakce ASORKD na odpověď ministra kultury – ZDE
- 05. 06. 2014 – dopis ASORKD Kanceláři Veřejného ochránce práv – ZDE
- 05. 06. 2014 - dopis Výboru pro VVKMT Poslanecké sněmovny PČR – ZDE
- 05. 06. 2014 – dopis Výboru pro VVKMT Senátu PČR - ZDE
- 05. 06. 2014 - dopis Analytickému odb. Kanceláře prezidenta republiky - ZDE
- 13. 06. 2014 – odpověď Kanceláře Veřejného ochránce práv – ZDE
*
22. 5. 2013
ŘEDITELI DOMU SOCIÁLNÍCH SLUŽEB PETRU KOUNOVSKÉMU NESTAČÍ Z OSTUDY KABÁT
Místo toho, aby se pan ředitel zamyslel nad svým kulturním cítěním, kdy mu nevadilo postavit příšernou haluznu před čelo památkově chráněného zámku, který si spletl se zadním traktem, chová se nadále jako kulturní barbar. Hledá důvody proti konečnému rozhodnutí stavebního úřadu i památkářů a odvolává se z důvodů, že jejich stanoviska jsou prý rozporuplná.
To u pana ředitele nehrozí! Jeho stanovisko je neochvějně stejné. Novostavba, kterou mnoho odborníků, ale i laiků, považuje za poničení památkové hodnoty zámku a parku kolem něj – pokud by byla realizována – tak tato novostavba panu řediteli nejen že by nevadila, ale rád by ji na onom nevhodném místě viděl stát, propojenou tunelem s barokními sklepy zámku.
Místo, aby pan ředitel přemýšlel, nad novým projektem, a bylo odborníky řečeno, jak je možné rozšíření lůžkové kapacity provést, utrácí svůj čas, placený z peněz daňových poplatníků, psaním odvolání a celou svoji špatně připravenou dostavbu na nevhodném místě dále prodražuje. Celá záležitost stála Krajský úřad plzeňského kraje cca 700 000 Kč a pan ředitel by měl vysvětlit, na co byly tyto peníze použity.
Samozřejmě, že vzniká i otázka, proč se pan ředitel tak urputně drží nevhodného projektu, když je zde možnost řešit dostavbu i jinak a bez tunelu? Nechystal se zde třeba i tunel jiný, než ten propojovací se zámkem?
ASORKD znovu žádá Krajský úřad o odvolání tohoto ředitele a o kontrolu, zda dosud vynaložené prostředky na nevhodně umístěný projekt a jeho prosazování, byly vynaloženy účelně. Umíme si představit využití 700 000 Kč pro Dům sociálních služeb mnohem lepším způsobem.
Přílohy:
Stanovisko MÚ Rokycany
Zamítnutí stavby stavebním úřadem v Radnicích
Odvolání ředitele DSS
Výroční zpráva DSS Liblín
Smlouva o dílo PPAA s r o – objekt Nový pavilon DSS Liblín
*
26. 2. 2013
ASOCIÁLNÍ CHOVÁNÍ PETRA KOUNOVSKÉHO ŘEDITELE DOMU SOCIÁLNÍCH SLUŽEB NA ZÁMKU V LIBLÍNĚ PODPOROVANÉ OBECNÍM ZASTUPITELSTVEM
Zdeněk Struhovský z Liblína na Rokycansku se přesně před rokem jako jediný z obyvatel malé vísky ohradil proti plánované necitlivé novostavbě v zámeckém areálu, se kterým sousedí. Areál i s pozdně barokním zámkem vlastní Plzeňský kraj. Ten v zámku provozuje Dům sociálních služeb. Pan Struhovský však narážel na zavřené dveře a všechny úřady včetně toho krajského jeho námitky proti necitlivé novostavbě odmítaly. Přitom se na jeho stranu postavily takové veličiny, jako jsou Václav Girsa, vedoucí Ústavu památkové péče FA ČVUT v Praze nebo v září zesnulý Tomáš Durdík z Archeologického ústavu AV ČR.
Pan Struhovský se proto v srpnu obrátil na asociaci ASORKD s žádostí o pomoc. „Shledali jsme několikero porušení zákonů ze strany úředníků památkového odboru města Rokycany, ihned jsme se také spojili s ředitelem NPÚ v Plzni. Ten po jednání vědecké rady původně souhlasné stanovisko s novostavbou přehodnotil a vydal k novostavbě negativní vyjádření,“ říká Pavel P. Ries, prezident ASORKD.
V lednu letošního roku nakonec Krajský úřad Plzeňského kraje stavební povolení k umístění novostavby zrušil. Podrobnosti zde:
http://www.asorkd.cz/k-novostavbe-v-zameckem-parku-v-libline/
Tys mi zastavil novostavbu, já ti zastavím vodu
"Zámecký pán" ředitel DSS zcela vlevo
Ředitel DSS Liblín Petr Kounovský neskrývá vůči panu Struhovskému svoji averzi. Napjaté osobní vztahy však překročily pomyslnou hranici na Silvestra. 31. prosince byl totiž panu Struhovskému do domu zastaven jediný přívod vody – ten ze zámku. A Struhovský tak nemá již druhý měsíc přístup k vodě. Původní smlouva mezi DSS a soukromníkem o dodávce pitné vody vypršela právě na Silvestra. „S touto pomstou jsem počítal. V dubnu mi ředitel Kounovský vyhrožoval, že jestli v boji budu pokračovat, zastaví mi vodu. Proto jsem se obrátil na obec s žádostí o povolení vrtu, abych měl vlastní vodu. Kolem mého domu jsou jen obecní pozemky, takže jsem závislý na rozhodnutí obce. Jenže zastupitelstvo, jehož většina členů pracuje v pečovatelském domě moji žádost bez zdůvodnění zamítlo,“ říká Zdeněk Struhovský, který si dnes do domu nosí vodu v kanystrech. Poslední zamítnutí obce zřídit vrt dostal pan Struhovský na začátku února.
Zdeněk Struhovský se dopisem obrátil na ředitele Kounovského s žádostí o uzavření nové smlouvy na dodávku vody pro další roční období. Odpověď ředitele přišla obratem: „Na dodávku upravené vody máme sice řádné oprávnění, ale přesto nejsem povinen dodávat vodu každému subjektu. Domov v současné době nemá potřebu nabízet vodu dalším subjektům v obci,“napsal v lednu Kounovský. Převeďme si tuto odpověď ředitele Kounovského do jiného úhlu pohledu: DSS, který je na území obce a vodu čerpá taktéž z území obce, nemá potřebu poskytnout tuto vodu občanovi obce! A zastupitelský orgán občana není schopen se za něj vzít!
Hydrogeolog Vladimír Dyk z Třemošné provedl průzkum, kterým zjistil, že pokud by byl panu Struhovskému obcí vrt povolen, vydatnost vodního zdroje by dvakrát převyšovala průměrnou roční spotřebu domácnosti.
Krajský radní Honz (ČSSD): „Ať pan Struhovský zajde s lahví vína na zámek“
Vzhledem k tomu, že zřizovatelem DSS Liblín je Plzeňský kraj a přímým nadřízeným pana Kounovského je radní pro sociální věci Zdeněk Honz (ČSSD), telefonicky se na něho obrátil prezident ASORKD Pavel P. Ries: „Pan radní mi s klidným hlasem řekl, že o celé věci ví a že když zajde pan Struhovský s lahví vína nebo Kofolou na zámek a pokusí se vše urovnat, snad se cesta najde. Myslel jsem si, že pan ředitel Kounovský je placen z veřejných peněz a slouží občanům kraje. Podle slov pana radního to však vypadá tak, že pan Kounovský má jakýsi statut zámeckého pána, který se cítí být uražen a je třeba aby si jej podruh z podzámčí udobřil.“
Viceprezident ASORKD Martin J. Kadrman dodává: „Ředitel sociálního zařízení by měl mít elementární lidský cit. Takovéto asociální chování a pomstychtivost ve mně evokují dobu normalizace. Takový ředitel by měl být okamžitě odvolán. A pan radní Zdeněk Honz, který toto odsouzeníhodné chování pana ředitele Kounovského kryje a toleruje, by měl zvážit své setrvání ve funkci. Tímto chováním poškozuje dobré jméno ČSSD v kraji“
Starostka a zastupitelé na svůj slib zapomněli
Starostka Ester Laláková třetí zprava
Když současní zastupitelé obce skládali na ustavující schůzi slib, na svoji čest mj. řekli, že svoji funkci budou vykonávat v zájmu města a jeho občanů. „Jenže namísto aktivního řešení kritické situace pana Struhovského, jejich občana, přijímají usnesení, která jdou přímo proti jeho zájmům. Na postoji starostky Ester Lalákové a ostatních zastupitelů je vidět, že jim je bližší udržení přátelského vztahu s ředitelem Kounovským, který většinu z nich zaměstnává, než zájem jejich vlastního občana. Pak ale ve svých funkcích nemají co dělat, protože zastupitelé mají hájit zájem občana, nikoliv mu životní podmínky ještě zhoršovat. Zastupitelstvo nebere v úvahu názor odborníka a není ochotno povolit panu Struhovskému vrt a to bez udání důvodů, což samozřejmě vyvolává spekulace o mstě“ řekl Ries a ocenil občanskou odvahu pana Struhovského. „Je s podivem, že zastupitelé nejsou schopni ocenit postoj občana, kterému jako jedinému v obci leží na srdci vzhled kulturní památky. Naopak ho za tento postoj trestají.“
ASORKD důrazně vyzývá liblínské zastupitele, aby okamžitě začali řešit neudržitelné životní podmínky Zdeňka Struhovského a přestali se chovat jako legendární kocourkovští konšelé, kteří také dělali věci, nad kterými zůstal zdravý rozum stát. Jejich zdůvodnění pro tisk (občan Liblína jim za uvedení důvodů nestál) je zcela zástupné a neobstojí před názorem odborníka. Jak je ale vidět z případu plánované novostavby, odborný názor je to poslední na co se kocourkovští konšelé ohlížejí.
ASORKD dále vyzývá Krajský úřad k odvolání ředitele DSS Liblín, neboť nese vinu na zpackaném projektu novostavby, který skončil pro jeho naprosto nevhodné plánované umístění. Pokud by se od samého počátku přistupovalo k projektu novostavby odpovědně, respektovaly se názory odborníků i pana Struhovského (účastníka řízení) a bylo zvolené místo s ohledem na kulturní památku, mohlo potřebné rozšíření kapacity DSS být dnes již realizováno. Místo toho, aby ředitel uznal svůj díl viny na špatně připraveném projektu, uboze se mstí na občanovi Liblína, který na rozdíl od něj nevhodné umístění novostavby vůči kulturní památce jasně rozpoznal a postavil se proti.
ASORKD do třetice žádá ČSSD, aby se zabývala působením svého radního pro sociální věci Zdeňka Honze v této cause.
Média k případu:
ČT 24 – regiony 6. 3. 2013
i.DNES.cz
CFP
Rokycanský deník
Fotgrafie převzaty z portálu Pzeňský kraj
Drobná poznámka: To, že používáme název Dům sociálních služeb a ne Domov sociálních služeb, jak zní oficiální název, děláme záměrně, neboť si myslíme, že oficiální název je z hlediska českého jazyka chybný. Sociální služby jsou neživotné a je poněkud podivné stavět pro ně domov. Dům může být plný sociálních služeb to jistě, proto dům je správné označení (pokud nebereme v potaz, že se vlastně jedná o zámek). Dáváme tímto panu řediteli návod na iniciativu změny názvu ústavu, který zatím vede. Je to nezištná rada, neočekáváme za ní ani tu lahev červeného vína. Jestliže ale pan ředitel nerozpoznal čelní a nejdůležitější část zámku, kterou považoval za zadní trakt a nevadilo mu nechat před toto čelo postavit v bezprostřední blízkosti nevhodnou novostavbu, neděláme si velkou naději, že pan ředitel naši radu uchopí.
*
1. 12. 2012
UVAŽOVANÁ NOVOSTAVBA V ZÁMECKÉM PARKU V LIBLÍNĚ NA NEVHODNĚ URČENÉM MÍSTĚ STÁT NEBUDE.
Památková rada ředitele ú. o. p. v Plzni Národního památkového ústavu se téměř jednomyslně (7:1) shodla, že navrhovaná novostavba v zámeckém parku v Liblíně není kvalitní architekturou a záměr postavit novostavbu do uvažovaného místa je nevhodný neboť by působil rušivě ve vztahu jak k východnímu průčelí historické zámecké budovy, tak i torzu zámeckého parku.
Rada dále doporučila NPÚ, aby se zabýval tím, že projekt revitalizace zámeckého parku v Liblíně nepočítal s projednávaným záměrem novostavby. Památková rada tak dala za pravdu odborným kritikům a též Asociaci pro ochranu a rozvoj kulturního dědictví stran kritiky architektury novostavby a jejího nevhodného umístění.
ASORKD považuje spolupráci s NPÚ ú. o. p. v Plzni za velmi podnětnou a váží si toho, že NPÚ v Plzni považuje občanská sdružení nikoliv za potížisty, ale za partnery, jejichž názorům umí naslouchat, a pokud jsou podložené odborností a znalostí problematiky, je i akceptovat.
Na silnou kritiku nevhodnosti místa pro postavení novostavby, zareagoval také Odbor kultury, památkové péče a cestovního ruchu Krajského úřadu Plzeňského kraje. Coby věcně a místně příslušný správní orgán státní památkové péče, přezkoumal závazné stanovisko MÚ Rokycany, odboru školství a kultury z ledna 2012 a jeho rozhodnutí o přípustnosti novostavby v zámeckém parku zrušil dne 23. 11. 2012.
Listinné přílohy
Zápis z Památkové rady ú. o. p. NPÚ v Plzni – ZDE
Rozhodnutí Odboru kultury, památkové péče a cestovního ruchu KÚ PK – ZDE
Poznámka na konec
Základní kámen nekvalitní architektury novostavby, která měla být do areálu Domu sociálních služeb v zámku Liblín necitlivě umístěna, zřejmě bude muset být přemístěn na jiné vhodnější místo. Třeba se protagonisté na fotografii opět sjedou, aby na základní kámen znovu poklepali. Škoda jen, že se neseznámili s vhodností umístění novostavby, než použili kladívko. Tento tradiční ceremoniál tak udělali poněkud směšným. Do jakého světla postavili sebe, ponecháme na zhodnocení veřejnosti.
Vzkaz pro pana ředitele Domu sociálních služeb a paní starostku obce Liblín
To, že se před čelní stranou tohoto krásného zámku skladovalo uhlí a léta tam byly ponechány bývalé chlívky na vepře a kůlny z doby rozvinutého socialismu, neznamená, že je to zadní trakt. Doufáme, že to již nyní víte a podle toho se budete k čelní straně zámku chovat. Po poradě se skutečnými odborníky na památkovou péči a s citlivými architekty zjistíte, že se kapacita lůžek (u které nepochybujeme, že je velmi potřebná) dá rozšířit mnohem citlivější přístavbou nebo stavbou na jiném místě. A jistě to půjde i bez vydírání hrozbami, že nebude-li schválena ta haluzna, kterou jste chtěli mít přímo před čelem zámku, tak že budete muset propouštět personál. Pokud byste takto odpovědně přistupovali k záměru rozšíření kapacity Domu sociálních služeb od samého počátku, mohlo se dnes již stavět.
Místnímu občanovi, kterého jste ostrakizovali za jeho kritiku umístění novostavby a který se nakonec musel obrátit o pomoc na naší asociaci, byste se měli, paní starostko a pane řediteli, omluvit. Není jeho vinou, že se potřebné rozšíření kapacity Domu sociálních služeb zdrží. Udělat chybu může každý, důležité ale je umět tuto chybu přiznat a napravit.
*
18. 8. 2012
NÁRODNÍ PAMÁTKOVÝ ÚSTAV SI ROZHODNUTÍM SVÉHO ÚZEMNÍHO ODBORNÉHO PRACOVIŠTĚ V PLZNI KOLEDUJE O NÁRODNÍ I MEZINÁRODNÍ OSTUDU
Na ASORKD se obrátil zoufalý občan, který je účastníkem řízení o realizaci novostavby v zámeckém parku v Liblíně, s žádostí o pomoc. Tento zámek je v majetku Plzeňského kraje, který jej využívá jako Dům sociálních služeb.
Pro rozšíření kapacity tohoto domu se Důn sociálních služeb rozhodl postavit, cca 17 metrů od hlavního průčelí zámku, jednopatrovou novostavbu (viz snímek).
Novostavbě má navíc padnout za oběť část barokní hradby parku. Že takové skandální umístění novostavby podpoří majitel zámku Krajský úřad, kde má na starosti kulturu a památkovou péči nechvalně známý radní Václav Koubík (ČSSD), jehož přičiněním odešli z úřadu kvalitní památkáři, nepřekvapuje. Stejně nepřekvapuje, že odbor školství a kultury v Rokycanech dal přípustné stanovisko (nejsou zde zřejmě kvalitní památkáři, jak je evidentní) a že stavební odbor v Radnicích schválil územní rozhodnutí - u dnešních stavbařů většinou těžko hledat cit k památkovým hodnotám, rozhodnutí jsou často tupě birokratická. Co ale překvapuje, až šokuje, je to, že umístění této novostavby, která má být navíc propojena tunelem se zámkem a svou další stranou těsně sousedit s jinou kulturní památkou, schválili odborníci památkáři z NPÚ v Plzni, a to i přes odborná zamítavá stanoviska renomovaných jmen (viz přílohy) a přes své původně zamítavé stanovisko!
Na revitalizaci zámeckého parku byla navíc získána dotace z EU. Jsme přesvědčeni o tom, že by dotace nebyla udělena, pokud by v projektu byl předložen záměr postavení novostavby takto necitlivým způsobem.
Vyzýváme tímto toho, kdo podal studii k revitalizaci zámeckého parku se žádostí o dotace z EÚ, aby zveřejnil tento projekt tak, jak byl podán.
Zároveň vyzýváme NPÚ v Plzni, aby přehodnotil své kladné stanovisko k postavení novostavby v areálu památkově chráněného zámeckého parku a v blízkosti památkově chráněného zámku a to s ohledem na odborná stanoviska, která níže uvádíme a dále s přihlédnutím k revitalizaci parku z dotace EU.
Odbor školství a kultury MÚ Rokycany žádáme, aby přehodnotil své závazné stanovisko v této věci a pečlivě posoudil odvolání proti územnímu rozhodnutí podané Ing. Struhovským! ASORKD se s argumentací tohoto odvolání plně ztotožňuje.
Velmi smutný je také přístup obce Liblín, kde, jak se zdá, většina zastupitelů a občanů není schopná rozpoznat kulturní hodnoty, které jim zde zanechali naši předkové a jediného občana, který se tomuto kulturnímu barbarství postavil, považují za černou ovci, bránící údajně zaměstnanosti v obci. Podobné argumenty jsme slýchali vůči kritikům za komunistické totality.
Schválení novostavby na absolutně nevhodném místě vzbuzuje samozřejmě různé otázky a dohady. Některé otázky uvádíme v našem přiloženém stanovisku, jiné doplňuje zde:
1. Do jaké míry ovlivnila kladné doporučení stavby ze strany NPÚ ta skutečnost, že studii novostavby realizoval syn památkářky a garantky území a zároveň manžel další památkářky z NPÚ v Plzni?
ASORKD získala nesprávnou informaci o rodinném vztahu dvou památkářek s autorem studie. Jedná se o shodu jmen. Omlouváme se a uvádíme tím věc na pravou míru. Rodinné vazby tedy nemohly ovlivnit kladné, a tedy špatné, doporučení ze strany NPÚ v Plzni vůči zamýšlené novostavbě v zámeckém parku v Liblíně.
Zbývá tedy, aby NPÚ sdělil, kdo z památkářů, a na základě jakých odborných argumentů, doporučil předmětnou novostavbu (což je vlastně otázka částečně obsažená v následujícím bodě), jejíž umístění vzbuzuje velkou kritiku.
(Aktualizace z 20.8.2012)
2. Co vedlo NPÚ v Plzni k přehodnocení zamítavého stanoviska z 28. 2. 2012, podepsaného zástupkyní náměstka PhDr. Alenou Černou?
3. Umí si odborníci z NPÚ v Plzni představit, že by stejná stavba byla schválena v Lednicko-Valtickém areálu, 17 m od hlavního průčelí zámku, či v parku zámku Kozel, ať nechodíme daleko?
4. Byl udělán stavebně historický průzkum barokní stěny, která má být odstraněna?
5. Že si ředitel Domu sociálních služeb plete čelní stranu zámku ze zadní stranou, se dá pochopit. Jak je ale možné, že odborníci z NPÚ nechápou prostorové vztahy památky a tím tu skutečnost, že rehabilitace parku je návrhem stavby před zámeckým průčelím znemožněna?
6. Jak je možné, nejsou-li odborníci z NPÚ v Plzni schopni posoudit necitlivost a degradující působení novostavby na kulturní památku, že alespoň nevezmou v potaz názor jiných odborníků (viz přílohy)?
7. Proč se musí občané obracet na nevládní neziskovou organizaci, která je poté nucena, a to zcela zdarma, zabývat se zjevnými pochybeními odborníků, placených z daní občanů, pochybení, která jsou naprosto zřejmá i mnohým laikům, a to za použití prostého citu?
8. Podlehli památkáři tlakům Krajského úřadu, který chce ještě rychle do voleb utratit desítky miliónů za novostavbu? Jak si vysvětlit neúměrný spěch s prosazením stavby projektu? Má přijít nějaká část z ceny novostavby do stranické poklady ČSSD, jak je v zemi, nekulturně zvané Česko, zvykem? Nebo je na Krajském úřadu situace zcela jiná, než jsme mohli vidět ve Středočeském kraji u jiného zámku?
9. Zůstává na NPÚ v Plzni duch jeho někdejšího ředitele Karla Drhovského? (Ten v jiném památkově cenném areálu v Kyselce povolil – přes protesty teréních památkářů – ubourat kulturní památku a na její torzo přilepit obří výrobní halu, jak vidíte níže na snímku. Sejmutím památkové ochrany z dalších staveb tohoto architektonicky cenného areálu jej svým rozhodnutím těžce památkově poškodil. Došlo zde i k zašantročení kulturní památky picího pavilonu císařovny Alžběty a vlastník nebyl nikdy hnán k odpovědnosti, naopak mu pan exředitel povolil parkoviště pro kamiony v lázeňském parku, což ho nakonec stálo místo ředitele!)
U povolení novostavby v zámeckém parku těsně u hlavního průčelí
zámku, shledáváme značnou paralelní podobnost s postupem v Kyselce.
ASORKD je připravena, tak jako v Kyselce, vyvinout silnou medializaci celého případu, pokud odborníci z NPÚ v Plzni nepřehodnotí své stanovisko s přihlédnutím ke stanoviskům renomovaných odborníků uvedených níže a také našeho stanoviska, které je též zpracováno za přispění našich odborných poradců. JIŽ ŽÁDNÉ DALŠÍ KYSELKY ZE ŠPATNÝCH ROZHODNUTÍ!
Odborné stanovisko ASORKD k plánované novostavbě najdete – ZDE
Studii projektu, jejímž autorem je David Drnec a jejíž projektovou dokumentaci vypracoval Ing. arch. Václav Drchal a Ing. Přemysl Šlehofer z Plzeňského projektového a architektonického ateliéru, najdete – ZDE
Stanovisko NPÚ v Plzni k celé kauze, kde očekáváme odpovědi na vznesené otázky, a především odpověď, co vedlo NPÚ v Plzni k tak necitlivému a kontroverznímu rozhodnutí povolit novostavbu v tak nevhodném místě a to i přes nesouhlasná stanoviska významných odborníků, uvedeme – pokud takové písemné stanovisko obdržíme – ZDE
Další listinné přílohy:
Posouzení novostavby prof. PhDr. Pavlem Vlčkem z 16. 3. 2012 – ZDE
Posouzení novostavby prof. PhDr. Tomášem Durdíkem, DrSc z 28. 3. 2012 – ZDE
Posouzení novostavby prof. PhDr. Ing. arch. Václavem Girsou z 29. 3. 2012 – ZDE
Původní zamítavé stanovisko NPÚ v Plzni z 28. 2. 2012 – ZDE
Přípustné stanovisko odb. školství a kultury při MÚ v Rokycanech z 23. 3. 2012 – ZDE
Územní rozhodnutí stavebního odboru při MÚ v Radnicích z 21. 6. 2012 – ZDE
Odvolání Ing. Zdeňka Struhovského proti územnímu rozhodnutí z 12. 7. 2012 – ZDE
Plná moc od Zdeňka Struhovského pro ASORKD v jeho zastupování - ZDE
A zcela na závěr se pokochejte, jak naši předkové rozuměli prostoru a umístění staveb do něj. Rytina je cca z poloviny 18. století, kdy zámecký park byl koncipován jako park francouzského typu.
Zde je hezké shrnutí kauzy Kozojedy. V podobném duchu se rozjela akce výstavby nového pavilonu v areálu DSS Liblín. Ješte není územní rozhodnutí a tři čtvrtě milionu je utraceno! Ať si každý udělá na „hospodaření“ názor sám.
http://www.vejprnice.eu/bolava-temata/kauza-liblin-kozojed.html
Je to marné, je to marné, je to marné. Stále pane Figuro nechápu, proč k diskuzi na téma ochrany nemovité kulturní památky (zámku Liblín) taháte Ptyč. Ale to je můj problém, že jsem to nepochopil. Vaši výzvu, abychom si sehnali dostatek informací a tak zjistili, kolik pan ředitel ušetřil, považuji za nadbytečnou. Tyto informace jsou zcela veřejné. Pokud byste si je chtěl sehnat Vy, máte možnost. Ale protože je zřejmě hledat nechcete, tak Vám jich tady pár sdělím. Rekonstrukce objektu v Kozojedech byla zahájena na konci roku 2008, paní ředitelka Kubatová končila 28.2.2009. Od května 2009 je ředitelem současný ředitel. V roce 2009 bylo v Kozojedech utraceno 13,1 milionu Kč, v roce 2010 bylo v Kozojedech utraceno 3,5 milionu Kč, v roce 2011 bylo v Kozojedech utraceno dalších 2,9 milionu Kč. Můžete mi prosím sdělit, jak je možné, že hned po svém nástupu na Liblín v květnu 2009 ředitel stavbu zastavil a přesto ještě dva roky utrácel miliony? Kolik finančních prostředků tím ušetřil? DSS Liblín vydává každý rok výroční zprávu, kde si tyto informace prosím přečtěte a nepředkládejte veřejně své domněnky. Jejich lživost si každý ihned může ověřit. A tím s Vámi definitivně diskuzi končím.
http://zpravy.idnes.cz/dva-zadluzene-podnikatele-z-plzenska-soudi-za-novy-trestny-cin-pse-/krimi.aspx?c=A120830_163536_plzen-zpravy_pp
přirovnání naší snahy o záchranu kulturního dědictví v Liblíně k metodám soudce Urválka posílajícího lidi na smrt ve vykonstruovaných procesech, vypovídá hodně o vás, ne o nás. Zřejmě jste přehlédl, že zastavením projektu poškozující podle řady odborníků tuto památku, se Liblín nemusí potýkat s další škodou, kterou by zamýšlená novostavba přinesla a tou je ztráta dotace z EU na revitalizaci zámeckého parku. Tato revitalizace ve svém návrhu s novostavbou v památkově chráněném parku vůbec nepočítala. Když vám jde o to, kam mizí naše daně, jak píšete, nemělo by vám být jedno, že přicházíme o dotace EU a to ve velkém. Jedním z důvodů, vedle rozkrádání, jsou špatně připravené projekty! Ty dotace nedostáváme jen tak, musíme do společné pokladny EU také přispívat a to ne málo. Zpět získáme tolik, jak kvalitní projekty máme. A to jsme zase u těch našich daní. Měl byste si tyhle věci nějak srovnat v hlavě. Pan ředitel je evidentně srovnány nemá, když i přes hrozbu ztráty dotace prosazoval a prosazuje tu příšernost před čelem zámku. Přitom je možnost, jak rozšíření kapacity DSS řešit jinak, aby byla v souladu s památkově chráněným objektem. Nic proti panu řediteli osobně nemáme. Ve věci tohoto projektu selhal ale naprosto a svou chybu nejen že neuznal, ale pokračuje v ní.
Pavel P. Ries
prezident ASORKD
Pěkně si pochlebujete pánové Šapovalove a Riesi. K diskusi viz výše. Pane Šapovalove na Vaše podivení v odpovědi: „Stále nechápu, proč sem pletete Ptyč“, přečtěte si moje souvětí: „Ptyč, která ač financovaná soukromou osobou, nakonec zůstane minimálně finanční zátěží pro následující generace stejně jako obdobné stavby z minulosti.“ Ale to jste jaksi přehlédl. Nebo nechtěl pochopit, že stavbu neodstraní paní Kuchtová?!
I mne zajímá, stejně jako Vás pánové, kde mizí naše daně. Vy jste si jako snadnou oběť vybrali ředitele DSS, ovšem zcela mylně mu přisuzujete výstavbu v Kozojedech. Tu však hned po svém nástupu na Liblín zastavil. Nejdříve si sežeňte dostatek informací a zauvažujte, kolik prostředků tím ušetřil.
P.S. Ke kampani by se Vám patrně hodil soudce Urválek.
J.Figura
chystal jsem se odpovědět paní Divišové, ale než jsem se k tomu dostal, udělal jste to Vy a to naprosto pregnantně. Lépe bych to nenapsal. Navíc je u Vás cenná dokonalá znalost reálií utracených desítek miliónů. V této souvislosti je ubohé argumentovat zájmem starých a nemocných spoluobčanů. Kdyby Kraji a panu řediteli o ně opravdu šlo, tak mohl být vypracovaný kvalitní projekt v místech a způsobem, který jsme navrhovali a dnes mohl již stát, aniž by byla poškozena hodnota památkově chráněného zámku. Ty milióny ztracené v Kozojedech a ty určené na dostavbu v Liblíně, by na to bohatě stačily. Místo, aby tohle pan ředitel uznal a posypal si hlavu popelem, tak stále bojuje (a utrácí další peníze daňových poplatníků) za projekt poškozující kulturní dědictví této země. To, že na základní kámen tohoto projektu poklepala Helena Vondráčková, úsměvně usilující o to, aby se její tvorba stala také kulturním dědictvím, nijak hodnotu mizerného projektu nezvyšuje! Pan ředitel DSS si zřejmě myslel, ve svém kulturním ignoranství, že ano. Být hejtmanem Plzeňského kraje, tak už jen proto, že mne zatáhl do této trapné šarády, bych se postaral o jeho odvolání. K odvolání jsou ale mnohem závažnější důvody!
Pavel P. Ries
prezident ASORKD
Největší zvěrstva na tomto světě se vždy prováděla v „zájmu někoho jiného“. Tady chcete trvale znehodnotit nemovitou kulturní památku v zájmu péče o seniory a nemocné spoluobčany. Chápu, že být u utrácení dalších 50 milionů je pro některé lidi velmi lákavé. I přes to, že dosud nebylo věrohodně vysvětleno, kde je těch téměř 40 milionů utracených v Kozojedech. Dosud mi představitelé plzeňského kraje nevysvětlili, kam v loňském roce „zmizelo“ cca 570.000,-Kč z příspěvku na akci „Výstavba nového pavilonu v areálu DSS Liblín“. Zastánci stavby v zámeckém parku nikdy neuznají argumenty odborníků. Stavbu vehementně obhajují naprostí laici v oboru architektury, historie a urbanismu, neustále nadřazují celospolečenský zájem péče o staré a nemocné spoluobčany nad celospolečenským zájmem péče o kulturní dědictví. Tito lidé nikdy nepochopí, že nelze jeden celospolečenský zájem nadřazovat nad druhý. Z toho je zase smutno mě. Když tak dobře znáte problematiku, v které se také nevyznám, vysvětlete zde podrobně, za co se v posledních třech letech utratilo téměř 40 milionů a s jakým výsledkem. V čem tyto peníze klientům ústavu pomohly? Pokud v ničem, je odvolání Pana ředitele, jak ho požaduje ASORKD, opravdu na místě.
Ten, kdo psal o kauze Liblínského zámku, evidentně nezná tento objekt. Pokud zde byly nějaké barokní sklepy, byly přestavěny v 80. -90. letech minulého století a tudíž neexistují. Nebudu zde také diskutovat o záměně průčelí zámku, které podle ilustrací z dob minulých též neukazuje na omyl současného pana ředitele, že popletl zadní a přední část. Jen mně udivuje, jaká zloba žene tuto organizaci k profesním i snad osobním útokům na ředitele. Je to nechutné a je mi z toho smutno. Nikdo z vás se neangažoval, aby pomohl lidem bydlícím takřka 3/4 života v Liblíně – klidně byste je přestěhovali do paneláků nebo jinam, jen proto, aby bylo ,,po vašem“. Nikdo z vás s těmito lidmi nemluvil, neznáte jejich smutné osudy a postižení, neznáte, jak se přizpůsobují změnám. Jak jim je, když čtou a slyší tyto útoky? Nikdo z vás ani neviděl, jak tito lidé žijí a pak házíte klacky pod nohy těm, kteří znají tuto problematiku, řešící se již bezmála 20 let. Teď, když svitne naděje na pomoc, chcete odvolání ředitele? Z toho co píšete, je mi zcela jasné, že to odvolání z funkce je váš hlavní záměr, protože nevím, koho z vás by zajímal Liblín a okolí zámku, nebýt protestů pana Struhovského, který v připomínkovém řízení uváděl jiné důvody, než je starost o kulturní dědictví: zastínění domu, narušení soukromí, omezení výhledu, narušení klidného bydlení, výrazné snížení tržní hodnoty domu.
J. Divišová
Pane Figuro, myslím si, že člověk nemusí být žádný velký Einstein ani fundovaný odborník, aby věděl, že nový pavilon DSS Liblín v areálu zámku nebude mít životnost 40 let. Pokud Vám tohle někdo řekl a Vy jste mu uvěřil, je mi Vás líto. Stále nechápu, proč sem pletete Ptyč. Napadá mě jediné srovnání. I na Ptyči se našel demagog, který zmanipuloval paní Kuchtovou a ta svoje soukromé peníze investovala do nesmyslného projektu. I na Liblíně se našel demagog, který zmanipuloval odborářky, které o něm píší jako o Panu řediteli (to velké P není překlep), klienty, představitele obce a v neposlední řadě představitele kraje, kteří naše společné peníze chtěli utratit za špatný projekt na nevhodně zvoleném místě. Na rozdíl od paní Kuchtové Pan ředitel neutrácí svoje peníze, ale peníze veřejné. Už nikdo z těch, kteří je potřebují (např. klienti ústavu), nevyužijí více než 30 milionů vyhozených v Kozojedech. Jestlipak víte, že v roce 2012 Pan ředitel utratil 737.640,-Kč (slovy sedmsettřicetsedmtisícšestsetčtyřicet korun za projektovou přípravu stavby, aniž by získal pravomocné územní rozhodnutí? Podívejte se na stránky obce Liblín a porovnejte tyto miliony s rozpočtem obce Liblín. Sám si spočítejte, kolik let by obec s těmito vyhozenými penězi mohla hospodařit!!! Vám je to opravdu jedno? O několik odstavců výše jsem psal, že se nenechám vyprovokovat a zatáhnout do nesmyslné diskuze, ale Vaše předchozí vyjádření mě k tomu donutilo. Ale opravdu si myslím, že nemá smysl s Vámi diskutovat.
P.S. Mám výhrady k situaci v severní Africe, na blízkém východě a v Tibetu. Můžete mi říci co s tím uděláte?
Začnu citací z výše uvedeného článku:
„Velmi smutný je také přístup obce Liblín, kde, jak se zdá, většina zastupitelů a občanů není schopná rozpoznat kulturní hodnoty, které jim zde zanechali naši předkové a jediného občana, který se tomuto kulturnímu barbarství postavil, považují za černou ovci, bránící údajně zaměstnanosti v obci. Podobné argumenty jsme slýchali vůči kritikům za komunistické totality.
Schválení novostavby na absolutně nevhodném místě vzbuzuje samozřejmě různé otázky a dohady.“
Od fundovaných odborníků bych chtěl alespoň stručnou odpověď, která se týká životnosti staveb.
Všechny ostatní aspekty ponechávám stranou.
Uvědomujete si vůbec rozdíl mezi stavbou se životností na cca 40 let a monstrem Ptyč, která ač financovaná soukromou osobou, nakonec zůstane minimálně finanční zátěží pro následující generace stejně jako obdobné stavby z minulosti.
J.Figura
Co se vam nelibi na kosmicke lodi Ptyc ? Az se planeta rozpadne, kosmicka lod Ptyc odleti hledat jine obyvatelne planety. Pokud zavidite, tak si ji poridte taky. U nas se neresi puvod penez, takze nikomu nic nebrani si na takovou kosmickou lod nakrast treba. Presto nechapu jakou to ma souvislost s podivnym hospodarenim a zamery v Liblinskem zamku. Chapu, ze tzv „dotace z EU“ asi nebudou, ale treba nekdo dojde k zaveru ze dotovat neci kapsy je drazsi nez ………………….
Díky za Váš názor. Smutné je, že boj s Hydrou na Liblíně ani po třech letech nekončí !!! Nikdy v životě jsem se nesetkal s takovou hloupostí a tupostí lidí placených z veřejných rozpočtů. Chuť krást společné peníze je pro některé lidi nepřekonatelná
. Ministerstvo kultury a jeho podřízené složky jsou naprosto zbytečné. Je to banda byrokratů a věcná stránka věci vůbec nezajímá.
Pavel Šapovalov
Pane Šapovalove,
ve Vaší vehementní obhajobě zájmů JEDINÉHO obyvatele obce Liblín (p. Struhovského) – filištínsky zaobaleného do hávu všeobecného kulturního zájmu postrádám elementární nestrannou snahu o zjištění všech faktů týkajících se (do)stavby pavilonu pro klienty DSS Liblín, Jsou snad brána „dehonestující“ vyjádření jediného „spravedlivého a bdělého“ občana jako jediná možná správná a vševysvětlující? Jsou snad všichni ostatní obyvatelé Liblína tak omezení a neschopni (podle p. Struhovského) správného názoru? Není celá věc založena jen na zájmu jediného člověka, který chce vidět na zámek tak, jak byl dosud zvyklý? Že by jeho „kraso-výhledu“ předmětná do/stavba rušila léty zažitý pohled?
A co prověření hydrogeologických souvislostí s NOVÝM = OSOBNÍM studno-vrtem p. Struhovského? Je zaručeno, že výše jmenovaný občan svým vrtem (evtl. svévolně prohloubeným byť o jeden jediný metr) neohrozí běžný a dosud bezproblémový odběr vody pro všechny klienty DSS? Zastanete se poté stejně vehementně těchto (mnohdy celým příbuznstvem opuštěných) lidí?
A jak a jestli vůbec se vyjádříte k přípisu p. Figury ohledně „betonové tvrze na Ptyči“? Nebo na to Vám již nestačí odvaha a odhodlaní? Zde se dá předpokládat Vaše obava postavit se přímo vyšší lobby.
Na závěr připojuji poznámku pro p. Kardmana: podepsal jsem dříve v dobré víře petici pro zachování „Staré dámy“ (nádraží v podhůří Orlických hor). V tuto chvíli se cítím hodně zklamán Vaší (p. Kardmane) ne zcela informovanou podporou kverulantské proti-akce p. Struhovského.
V obci Liblín sice trvale nebydlím, mám ji však velmi rád a jsou věci, které se mne osobně dotýkají a nemohu zůstat lhostejným.
Jiří Brůna
Tak ještě jednou, naposledy. Zkuste si prosím přečíst vyjádření profesora PhDr. Pavla Vlčka, profesora Ing. arch. akad. arch. Václava Girsy, profesora PhDr. Tomáše Durdíka, DrSc., zápis z jednání památkové rady ředitele NPÚ v Plzni. Jsou v přílohách výše uvedeného textu ! O ničem jiném pro mě nemá cenu na tomto místě diskutovat. Nesmyslné diskuze lidí k problematice, které nerozumí, jsou pro mě ztrátou času a nezajímají mě. Končí totiž přesně tak, jako Váš příspěvek. Místo uvedení alespoň jednoho protiargumentu k dané problematice (ochrana nemovité kulturní památky) začnete řešit moji odvahu a odhodlání, do kterých Vám nic není a další nesmysly, nejlépe všechny, páté přes deváté. Přeberte si to pane Brůna tak, jak chcete. A pokud máte Liblín opravdu rád, tak čtěte výše uvedená vyjádření odborníků opravdu pozorně. S pozdravem Pavel Šapovalov. Howgh.
P.S. Pane Brůna, na jedinou Vaši námitku týkající se tématu jsem Vám zapomněl odpovědět. Považujte prosím za moji elementární nestrannou snahu o zjištění všech faktů týkajících se stavby nového pavilonu to, že jsem již v únoru loňského roku požádal o vyjádření pány profesory. Nemají ke mně žádný osobní vztah, ani já k nim, „jen“ si vážím jejich moudrosti, inteligence, znalostí a vědomostí. Jsem opravdu rád, že se problémem na moji žádost zabývali a vyjádření mi poskytli. Pokud by investor vzal jejich námitky vážně a nereagoval slovy „Udělám všechno pro to, aby se to postavilo“, mohli se dnes klienti ústavu stěhovat do nového. Pavel Šapovalov. Howgh.
Pana Brůno, pokud máte pocit, že všichni ti odborníci, kteří se vyjádřili k nevhodnosti novostavby v zámeckém parku v Liblíně, to udělali také jen proto, aby panu Struhovskému byl zachován dobrý výhled na zámek, pak jakákoliv diskuse s vámi na této úrovni je zbytečná. To vaše zklamání klidně vezmu na svoje bedra, protože Liblínem se od začátku zabývám já, s pověřením prezidia ASORKD, a ne pan Kadrman.
Pavel P. Ries
prezident ASORKD
Velice se mi zamlouvá vehementní postup ing.Šapovalova a pana Struhovského v této kauze.
Jen bych rád, jako místní upřesnil hlavní zájem druhého jmenovaného. Stavba se nachází v bezprostřední blízkosti jeho nemovitosti.
Je dobré, že se ještě v dnešní době najdou nadšenci bojující s větrnými mlýny, ale v tomto případě si to nemyslím.
Přeneseme-li se o cca 15 km po proudu Berounky uvidíme na levém břehu kostelík zapsaný jako kulturní památka a nad ním mohutnou betonovou stavbu Ptyč. Zajímavé je také to jak kolosální monstrum dokáže v naprostém klidu růst v přírodním parku a všechny aktivisty nechat klidnými.
J.Figura
Liblín 73
331 41 Kralovice
Chtěl bych touto cestou poděkovat ASORKD za neocenitelnou pomoc v kauze liblínského zámku. Dobrá věc se podařila. Jen je mi smutno z toho, že se o tento výsledek muselo zasadit občanské sdružení (bezplatně), když máme NPÚ, úředníky na ochranu památek na pověřených úřadech, památkovou inspekci MK ČR (všichni jsou placeni z rozpočtu). Na tyto státní orgány jsem se obracel se žádostí o pomoc, bohužel neúspěšně. Tak ještě jednou obrovské díky !!!
Je zajímavé, pane Šapovalove, že více jak 40 let nikomu z vás nevadilo,kde je průčelí zámku a ani ty prasečí chlívky a ozýváte se až teď, kdy o to požádá chudák občan Liblína který nebude mít výhled na to ,co se v zámku děje. Je vidět,že jste Liblín asi před tím neznal.
Je s podivem,že všude kolem nás je tolik zdevastovaných památek a velevážená asociace ASORKD je k tomu lhostejná. Jak by asi dopadl zámek Liblín,kdyby byl prázdný? Stejně jako ostatní památky a neštěkl by tu po něm ani pes. Ozýváte se jen na popud takových lidí ,jako je pan Struhovský,krerým nejde o památky,ale o vlastní zájem.
Odpovídám, ale nevím komu. Jak typické pro tento kraj. Mně ty prasečí chlívky vadily i dříve a vím, že trochu šikovná stavební firma by je zlikvidovala během několika dní. Ten paskvil, který byl navržený na naprosto nevhodném místě, by za našich společných 50 milionů znehodnotil nemovitou kulturní památku (zámek), asi navždy. Je to nepochybné, jak se písemně vyjádřili odborníci, ale ne každý je schopen to pochopit. Ani já, ani pan Struhovský jsme nerozhodli o tom, že se stavět nebude. Rozhodl o tom krajský úřad. My jsme pouze upozornili na nezákonnost a nepravosti, které přípravu této stavby od samého počátku provázely. Porušení zákonů při přípravě této stavby přinutilo krajský úřad takto rozhodnout. Je s podivem, že například Vám nevadí příprava takového „tunelu“. Ještě nebyl nikdo potrestán za „Kozojedy“ a už se vyházely další statisíce na znehodnocení zámku. Zamyslete se prosím nad celou akcí a zjistíte snadno, kdo to celé zpackal. Ukázal Vám někdo, jak stavba bude působit v kontextu se zámkem? Zjistil(a) jste si, jak se staví pro klienty takovýchto ústavů ve vyspělých zemích? Máte např. představu, kolik rodinných domů pro klienty – seniory by se dalo postavit za 50 milionů? Já ano. Pokud by vedení DSS Liblín k přípravě stavby přistoupilo kvalifikovaně a zodpovědně, už se dnes mohlo stavět. Přestaňte nás prosím napadat a myslete. Děkuji.
P.S. Myslím, že výhled na to, co se v zámku děje, není pro pana Struhovského, jak ho znám, nijak moc přitažlivý.
Omlouvám se za neuvedení jména – chybička se vloudila. Jen bych ráda věděla, kdo že tady koho napadá ?
Vazeny pane prezidente,az nyni jsem se dotsal k tomu, abych vam podekoval za vase nasazeni ve veci noveho pavilonu v zameckem parku v Libline. Opravdu mne tesi vase opora a dava mi silu do dalsiho boje s temy papalasi . Napadaji mne samozrejme i horsi pojmenovani.Obdivuji vasi razanci a nekompromisni postoje. Vy dokazte veci pojmenovat pravym jmenem. K tomu jeste vase schopnost tem gaunerum nahnat strach.Presne tohle v nasi spolecnost chybi, lide tezko hledaji priklady, podle kterych by se mohli ridit. Moralku tu nikdo nekaze.Stanovisko vasi asociace k pavilonu jsem preposlal i na obecni zastupitelstvo obce Liblin, aby i oni meli o cem premyslet.S pratelskym pozdravemZd. StruhovskyLiblin 68p.s.prosim, odpust`te mi tu gramatiku, ale mam doma jen nemeckou klavesnici. A jeste jednu prosbu, pokud budete uvadet nekde me jmeno, prosim bez titulu, ten mi nenalezi. Jeste jednou dekuji a na shledanou.
PS. projekt jsem viděla a moc se mi líbil. Divišová J.
Paní Divišová, ptal jsem se Vás, jestli Vám někdo ukázal, jak stavba bude působit v kontextu se zámkem. Vy mi odpovídáte, že jste projekt viděla a moc se Vám líbil. Já jsem ten projekt sledoval velmi pozorně od února loňského roku, věřte mi, že v něm dokumentace, ze které by byla patrná souvztažnost nové a původní stavby, není. Tuto diskuzi považuji za zbytečnou zejména z toho důvodu, že Vy si osobujete právo zpochybňovat názory takových odborníků, jakými jsou profesor Vlček, profesor Girsa, bohužel v září zesnulý profesor Durdík, neuznáváte názor členů památkové rady ředitele NPÚ v Plzni. Já na rozdíl od Vás, protože nejsem v tomto směru odborník, jejich názor respektuji. A v tom vidím celý problém. Bohužel, jejich argumenty Vás nepřesvědčí o tom, že místo pro stavbu bylo vybráno špatně. A hulákání a výkřiky na akci, kterou pořádal ředitel s názvem „Prezentace stavby nového pavilonu DSS Liblín“, rovněž z mého pohledu nic neřeší. Nechápu, jak je pro někoho těžké nechat si poradit (zadarmo). S pozdravem Pavel Šapovalov.
Ani ASORKD si nezaslouží od Vás takovéto věty. Jestliže Ti, co mají památky chránit a jsou za to placeni z našich daní, selžou, nastoupí organizace dobrovolníků, kteří by se mohli věnovat sobě a svým blízkým. Místo toho zachraňují to, co placení úředníci tohoto státu zanedbali. A dělají toho dost. Tak na ně prosím neházejte špínu za to, že nejsou schopni zcela suplovat stát, který utrácí naše společné miliardy.
Dobrý den,
zajímal by mne Váš názor na zkourání historického hotelu na Klínovci (http://karlovarsky.denik.cz/zpravy_region/bozi-dar-bude-usilovat-o-demolici-zchatraleho-hotelu-na-klinovci-20120919.html). Je téměř paradox, že člověk, který „pod vaší záštitou“ pořádá zájezdy do Kyselky, chce najednou zbourat úplně jinou památku a nikomu to nepřijde divné…